Nová studie zjistila, že nahrazení prohlížení sociálních sítí fyzickou aktivitou i na pouhých 30 minut může dlouhodobě výrazně zlepšit duševní pohodu.
Duševní zdraví se výrazně zlepší, pokud strávíte každý den o 30 minut méně času na sociálních sítích a více času věnujete cvičení. Prokázala to studie, kterou provedla skupina z Centra pro výzkum a léčbu duševního zdraví na Ruhr-Universität v Bochumi pod vedením docentky Dr. Julie Brailovské. Dodržování této rady po dobu dvou týdnů vedlo k tomu, že se zkoumaní účastníci cítili šťastnější, spokojenější, méně stresovaní epidemií koronaviru a méně smutní než účastníci v kontrolní skupině, která dál sítě používala beze změny. Účinky přetrvaly i šest měsíců po ukončení studie.
„To nám ukazuje, jak zásadní je čas od času snížit naši dostupnost online a vrátit se ke svým lidským kořenům,“ říká vedoucí výzkumnice Dr. Julia Brailovskaja.
Sociální sítě mohou ulevit… Ale také způsobit problémy
V době výluk a omezení kontaktů, které přinesla nedávná pandemie covidu, nám služby sociálních sítí jako Instagram, TikTok, Facebook, Twitter a WhatsApp zajistily, že jsme se i nadále cítili ve spojení s ostatními. Odváděly naši pozornost od stresu spojeného s pandemií, který mnoho lidí pociťovalo a který často vyústil v obavy, nejistoty a pesimismus.
Používání sociálních sítí má však i své velké nevýhody. Častěji než bychom si byli ochotni připustit ho provází chování mající příznaky závislosti – můžete si vytvořit velmi silný pocit, že když neprojíždíte, co se „děje“, tak vlastně nežijete. To vede k intenzivnímu používání sociálních sítí, což není ve skutečnosti nic moc dobrého. Na sociálních sítích se totiž velmi často nekontrolovaně šíří falešné zprávy a konspirační teorie, což u většiny lidí jen zvyšuje pocity úzkosti.
Méně scrollování a více cvičení jako cesta k lepšímu životu
„Vzhledem k tomu, že jsme s jistotou nevěděli, jak dlouho bude koronavirová krize trvat, chtěli jsme zjistit, jak chránit duševní zdraví lidí pomocí služeb, které jsou co nejvíce bezplatné a nízkoprahové,“ vysvětluje Julia Brailovskaja.
Celkem se jí a jejím kolegům přihlásilo 642 lidí, které vědci náhodně rozdělili do čtyř téměř stejně velkých skupin. První skupina během dvoutýdenní intervence omezila každodenní používání sociálních médií o 30 minut. Druhá skupina zvýšila svou denní fyzickou aktivitu o 30 minut, přičemž nadále používala sociální média jako obvykle, protože předchozí výzkum prokázal, že fyzická aktivita může zlepšit náladu a zmírnit příznaky deprese. Třetí skupina zvýšila fyzickou aktivitu a zároveň snížila používání sociálních médií. No a čtvrtá, jak asi sami uhodnete, používala sociální sítě dál stejně.
Bez sociálních sítí je nám lépe, ukázaly výsledky
Výsledky jednoznačně prokázaly, že zvýšení fyzické aktivity a snížení každodenního používání sociálních médií má příznivý dopad na vnitřní lidskou pohodu. Skupiny, které omezily používání sociálních sítí, pak shodně poukazovaly zejména na zmírnění příznaků deprese a zároveň zvýšení subjektivní pocitu štěstí a životní spokojenosti.
Účastníci všech tří intervenčních skupin, jež omezily používání sociálních sítí při pokusu, už u svých nových návyků zůstalo. I šest měsíců po skončení dvoutýdenní intervenční fáze trávili na sociálních sítích méně času než předtím, a to přibližně o zkoušenou půl hodinu. O přibližně tři čtvrtě hodiny omezily využívání sociálních sítí lidé, kteří v pokusu kombinovali omezení sociálních sítí s větší fyzickou aktivitou.
Zdroj:
news.rub.de, sciencedaily.com, scitechdaily.com