_22.jpg){kind=link}
Banát, území na srbsko-rumunské hranici, na břehu Železných vrat, největší přehrady na Dunaji, je multikulturní oblastí. Žije tu zajímavá národnostní směsice. Krom Rumunů a Srbů zde žije poměrně velká německá, maďarská a česká menšina.
Česká komunita v Rumunsku
Naši krajané se sem dostali před dvě stě lety. Zhruba osmdesáti rodinám zde byla nabídnuta půda a možnost práce. Odešli sem z různých částí Čech a založili šest českých vesnic, ve kterých jejich potomci žijí dodnes.
Vesničky Gerník, Rovensko, Svatá Helena, Bígr, Eibentál, Šumice, Svatá Alžběta jsou roztroušeny v hornaté krajině. Potomci prvních českých osadníků si zachovali zvyky, které si přivezli z vlasti. Zachovali si jazyk. Mluví starou češtinou, která zůstala zakonzervována z doby před dvě stě lety.
Eibentál a další
Největší českou vesnicí je Eibentál. Založen byl v roce 1827. Na pohled se od jiných rumunských vesnic v Banátu nijak neliší. Malebné domečky zasazené do hornaté krajiny, náves s katolickým kostelíčkem z počátku 20. století. Na návsi se nachází obchod se smíšeným zbožím a hospoda u Medvěda. Postarší hostinský mluví lámanou češtinou. Nabídne vám slivovici, i když ovocná rumunská pálenka, kterou pijí místní, se jmenuje cujka. Na české turisty jsou zde zvyklí a rádi je vidí. Odpadá jazyková bariéra a jsou příjemným zdrojem přivýdělku.
Místní obyvatelé jsou velmi komunikativní a přátelští lidé. Pokud vidí cizince, osloví ho klidně na ulici, a zavedou řeč. Není neobvyklé, že vás vezmou k sobě domů, nabídnou občerstvení a nocleh. Pokud přijmete, počítejte s tím, že očekávají, že zaplatíte. Nepohlížejte na to zle, nechovají se tak pouze k cizincům. Je třeba zcela normální, že za autostop se platí. Pro místní je to zcela přirozené a nikoho nepadne pochybovat, že je tento zvyk správný.
Unikát, který stojí za to vidět
Nedaleko vesnice Dubova se přímo na břehu Dunaje nachází krápníková jeskyně Peştera Liliecilor. Rozhodně stojí za vidění. Jít sem můžete bez průvodce, nebo se obrátit na nějakého místního, který vás buď provede nebo odkáže na kompetentní osobu.
V jeskyni se budete pohybovat po žebřících. Pokud najdete odvahu, můžete vstoupit do polozpalaveného tunelu, který vás vyvede až do přehrady Železná vrata.
Bígr – vesnice se spoustou problémů
Další větší vesnicí je Bígr. Byla založena osadníky Litoměřicka, Plzeňska, Klatovska a Chrudimska. Podobně jako Eibentál působí vesnička na první pohled idylicky. Náves je plná lidí, děti si hrají na hřišti, posedávají před hospodou, pokuřují a debatují v dobré náladě.
Realita však tak růžová není. České vesnice se potýkají s vysokou nezaměstnaností. Banát patří k nejchudším oblastem Rumunska. Lidé, pokud mohou, dojíždějí denně za prací do vzdálené Orsovy nebo Drobety-Turnu Severin. Silnice jsou ve velmi špatném stavu. V horském terénu se v zimě i celé týdny nedá z vesnic dostat. Bez dobrého auta se zde neobejdete. Vzhledem k nízkým platům, vysokým cenám benzínu a daleké dojezdové vzdálenosti někteří obyvatelé vydají i polovinu svého výdělku za cesty do práce.
Není divu, že mladí, kteří alespoň částečně hovoří česky, nebo jiným cizím jazykem, odcházejí za prací do zahraničí. Vesnice se vylidňují a stárnou. Dalším problémem Bígru je pitná voda. Dosud sem nebyl zaveden centrální vodovod, lidé musí brát vodu se studen. Vzhledem k celosvětovému úbytku spodních vod se zde i pitná voda stává nedostatkovým zbožím. Pitnou vodu sem dováží v cisternách, nebo jsou lidé odkázání na drahou balenou vodu z obchodů.
Zdroje:
http://www.banat.cz/ceske_vesnice.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ban%C3%A1t
https://english.radio.cz/czech-ethnic-minority-romania-8094294
https://www.romania-insider.com/travel-planner-the-isolated-czech-villages-in-romanias-banat-region