.jpg){kind=link}
Norský etnograf Thor Heyerdahl byl považován ve vědeckých kruzích za podivína. Rodák z Osla byl ale už od mládí fascinován exotikou, především polynéskou kulturou a kulturami Jižní Ameriky. Heyerdahl přišel s velmi revoluční teorií. Všiml si shodných znaků mezi záhadnými obřími sochami na Velikonočním ostrově a menšími podobnými u bolivijského jezera Titicaca.
Na základě této podobnosti vytvořil teorii, ze které si zbytek vědeckého světa klepal na čelo. Podle jeho hypotézy obyvatelé Polynésie nepřišli z Asie, jak se obecně tvrdilo, ale osídlili Polynézii po moři z Jižní Ameriky a postupně migrovali na další polynéské ostrovy.
Stavba Kon-tiky
Aby své odvážné tvrzení Heyerdahl dokázal, rozhodl se k radikálnímu činu:
Podle starých nákresů španělských conquistadorů sestrojil tradiční domorodé plavidlo. Z materiálů, které se používaly v předkolumbovské éře, tedy balzového dřeva, banánových listů, bambusu a konopí sestavil tradiční technologií 30 metrů dlouhé a 14 metrů široké plavidlo. Základ voru tvořily kmeny stromů, které k sobě byly svázány pouze konopnými provazy. Jako úkryt před horkým sluncem a prostor pro skladování zásob sloužila bambusová chatrč se střechou z banánových listů. Vznikla tak jakási stísněná plovoucí chata s jednou velkou plachtou na devítimetrovém stožáru. Pro šest urostlých vědců vskutku nepříliš komfortní prostředí. Své dílo pojmenovali Kon-tiky podle boha Stvořitele.
Nejšílenější na celém experimentu byl fakt, že vor se prakticky nedal řídit. Celou plavbu Pacifikem budou hnáni pouze mořskými proudy přesně tak jako dávní mořeplavci.
Zásobování a vybavení posádky
Co se zásobování týká, choval se Heyerdahl méně konzervativně než při stavbě lodi. Na palubu se vybavil moderními nádobami na 1000 litrů vody. Základ stravy měly tvořit ryby, které si muži naloví, ale krom toho jim dodala jídlo i americká vláda. Armádní balíčky obsahovaly vysoce kalorickou stravu s dostatečným množstvím potřebných živin a vitaminů. Dále s sebou vezli generátor s ručním pohonem, navigační přístroje a vysílačku pro případ, že by se dostali do problémů.
Cesta, kterou sledoval celý svět
Celý svět se zatajeným dechem sledoval nebezpečnou expedici. Zlí jazykové tvrdili, že pouze provazy svázané plavidlo nevydrží v oceánu ani pár dní. Mýlili se. Unikátní plavba trvala 101 dní a posádka bez větších problémů urazila obdivuhodných takřka 7000 kilometrů. Thor sice neodrazil do naplánovaného cíle, protože plavidlo ztroskotalo u polynéského atolu Raroia, ale i tak se podařilo světu dokázat, že peruánští indiáni k polynéským břehům dorazit skutečně mohli.
Heyerdal o své dobrodružné plavbě napsal knihu Ve znamení Kon-Tiky. Stal se z ní bestseller a byla přeložena do více než sedmdesáti jazyků.
Legendární vor můžete vidět v norském Oslu, kde tři roky po unikátní plavbě vzniklo muzeum Kon-tiky. Dodnes do něj proudí tisíce turistů ročně a obdivují nejen loď, ale především sílu neohroženého a zarputilého muže, který na rozdíl od většiny badatelů nezůstal sedět ve vědeckém ústavu u nudných teorií, ale riskoval život, aby dokázal to, v co skutečně věří.
Zdroje:
Radiožurnál, Red Bull, Sto plus jednička