Toto romantické vysvětlení ale většina vědců odmítá, nebo alespoň donedávna odmítala. První osadníci byli nevzdělaní prosťáčci, kteří nevěděli nic o složitých geologických procesech. Oficiální věda našla daleko logičtější a rozumnější vysvětlení, o kterém se až donedávna nikdo neodvážil pochybovat. Podle posledních výzkumů se však otevírá možnost, zda osadníci mohli mít v mnoha věcech pravdu.
Proč je Velké solné jezero slané?
Velké solné jezero (Great Salt Lake) s nachází na území státu Utah. Na jeho místě se kdysi rozléhalo větší jezero Lake Bonneville. Vzniklo během doby ledové. Nemělo žádný přirozený odtok, zmenšovalo se pouze vypařováním.
Salinita jezera je způsobena právě faktem, že mu chybí odtok (alespoň si to donedávna vědci mysleli). Voda, která do něj vtéká z řek, v sobě nese hodně minerálů a také malé množství soli. Když vodu přitékající do jezera ochutnáte, nic zvláštního na ní neshledáte. Bude se vám jevit jako obyčejná „sladká“ říční voda. Tím, že jezero nemá přirozený odtok a voda se z něj dostane pouze odpařováním, nahromaděné soli zůstanou a dodají mu typickou slanou chuť.
Oficiální stránky státu Utah tvrdí o jezeře toto: „Je slané, protože nemá odtok. Přítokové řeky neustále přinášejí malé množství soli rozpuštěné v jejich sladkovodním toku. Jakmile se voda dostane do Velkého solného jezera, většina se odpaří a zanechá za sebou sůl.“
Jak fungují endorheická jezera?
Great Salt Lake je jezerem tzv. endorheickým, tzn. řeky do něj pouze přitékají, ale žádná neodtéká. Tohle je samo o sobě velkou raritou, protože drtivá většina jezer odtok má. Každý sladkovodní tok v sobě nese určité množství soli. Nejméně slané jsou vody ledovců. Množství soli jse pohybuje kolem 50 částic na mililitr „soli“ Nejslanější voda se nachází v oceánech a obsahuje v průměru asi 35 000 p.p.m., tedy asi 3,5 % rozpuštěných pevných látek.
Základními složkami běžně používané kuchyňské soli jsou sodík a chlorid, dalšími prvky, které obsahovat může, ale nemusí, jsou sodík, síran, draslík, vápník. Do vody se tyto prvky dostanou díky zvětrávání hornin, které vodu obohacují.
„Zvětrávání probíhá za podmínek, kdy je dostatek příležitostí k oxidaci krystalů minerálů, které tvoří horninu. Ačkoli zvětrávání zahrnuje fyzikální, chemické a biologické procesy, fyzikální procesy jsou všudypřítomné a hlavní“, vysvětluje podstatu geolog profesor Pillsbury.
Konkrétní složení soli v řekách je ovlivněno prostředím, kterým voda protéká. Půdy a horniny, se kterými řeky přijde do styku, jsou velmi rozmanité a zanechávají specifickou stopu. Každá má svůj nezaměnitelný profil a dá se říci, že nenajdete dvě stejné řeky.
Dosud platná teorie zaznamenala závažnou trhlinu
Podrobným rozborem vody Velkého solného jezera vědci došli k velice překvapivému závěru. Složení minerálů neodpovídá řekám, které se do jezera vlévají. Velké solné jezero má složení solí téměř totožné s mořskou vodou.
Obohacení minerály vtékajících řek je zanedbatelné, píše ancient-origins.net. Ve skutečnosti je složení soli Velkého slaného jezera podobnější mořské vodě než samotné řece, konkrétně Medvědí řece, která ho napájí a měla by být jejím největším zdrojem minerálů.
Nejblíže se Velkému solnému jezeru nachází Tichý oceán, vzdálený je 600 mil. Vzhledem ke složení minerálů je vysoce pravděpodobné, že že oceán v určitém okamžiku historie pronikl do povodí Velkého solného jezera. Možná tedy, že američtí osadníci nebyli vůbec hloupí a na jejich teorii může být mnoho pravdy. Výzkumy dále intenzivně pokračují a možná se v budoucnu dočkáme překvapivého zjištění, které přepíše učebnice geologie.