Představte si, že jste rodičem v době, kdy svět ještě nepoznal slávu Říma. Vaše dítě pláče hlady, vy ale nemáte dost jídla, abyste mu mohli pomoct. Nebo onemocní – a vy víte, že mu možná nebudete schopni zachránit život. Jaké bylo žít mezi Etrusky, tajemným národem, který položil základy slavné římské civilizace?
Přestože stopy Etrusků sahají tisíce let zpátky, díky moderním vědeckým metodám můžeme nahlédnout do jejich každodenního života a odhalit jejich radosti a strasti, které jsou překvapivě podobné těm našim.
Vzhledem k tomu, jak málo se o předchůdcích slavných Římanů ví, se vědecký tým Giulie Ricconiové nedávno rozhodl zaměřit na zkoumání života tohoto tajemného národa. A ve své studii zjistil překvapivé věci týkající se etruských dětí a kojenců, tedy těch nejzranitelnějších členů společnosti.
Na základě zkoumání kostí a zubů nalezených ve starověkém etruském městě Pontecagnano vědci zjistili, že mezi Etrusky bylo zvykem kojit děti přibližně do dva a půl let věku. Pak etruská batolata přešla na pevnou stravu – například kaši z prosa nebo ryby.
Překvapivá potravina pro ty nejmenší
Objev je to nečekaně překvapivý. Až dosud se totiž mělo za to, že proso nehrálo v etruské stravě nijak důležitou roli. Archeologické nálezy ho nikde příliš nezaznamenaly. Teď se ale díky moderním analýzám zdá, že právě proso hrálo klíčovou roli v jídelníčku malých dětí.
„Zjistit, že proso bylo oblíbenou potravinou při odstavu, je opravdu zajímavé,“ říká vedoucí výzkumu Giulia Riccomiová. „Ukazuje to, že Etruskové pečlivě zvažovali, co je pro jejich děti nejlepší.“
Život Etrusků nebyl nijak snadný, často si nemohli moc vybírat, a to platilo nejvíc právě pro nejmladší členy společnosti. Zkoumání kostí totiž odhalilo, že mnohé etruské děti trpěly těžkými nemocemi, například kurdějemi, které způsobuje nedostatek vitamínu C. Některé zkoumané kosti navíc nesou známky růstových poruch způsobených dlouhodobým hladem či nedostatkem živin…
Dospělí jedli jinak než děti
Nálezy s nezpochybnitelnou jistotou naznačují velmi tvrdé podmínky, kterým museli Etruskové čelit. I když se snažili najít způsoby, jak zvládnat období nedostatku, analýza jejich zubů a kostí bohužel ukazuje, že ne vždy se jim podařilo ochránit před strádáním všechny členy komunity.
Strava dospělých se od dětské lišila. Hlavní plodinou na jídelníčku nebylo proso, ale častěji pšenice a ječmen. Maso se objevilo na talíři zřídka, a to nejen kvůli složitosti sehnat ho dost pro všechny, ale i kvůli kulturním zvyklostem. Spíše bezmasý způsob stravování byl typický i pro další národy předřímské Itálie.
Moderní metody výzkumu dokázaly, že kosti Etrusků, které ležely v zemi tisíce let, nejsou jen němými svědky minulosti. Dnes už dokážou vyprávět příběh o životě běžných lidí, jejich problémech a odhodlání se jim postavit. A tímto způsobem můžeme lépe porozumět tomu, kdo jsme a odkud pocházíme.
Zdroj: gea.mgp.de