Už od prvních civilizací mělo holení v lidském životě své místo. Provází nás tisíce let jak pouhou úpravu vousů, tak naprostým odstraněním přebytečného porostu.
Už starověké jeskynní malby vzniklé až 30 tisíc let před naším letopočtem často zobrazují muže bez vousů. To značí, že se lidé holili a odstraňovali si nežádoucí ochlupení od pradávna. Nejdříve to dělali pomocí škeblí, které se používaly jako pinzeta, nebo pomocí křemenných čepelí. Změna tohoto způsobu nastala až o mnoho tisíc let později. Stalo se to v Egyptě.
Staří Egypťané holili, co mohli
Podle Encyklopedie Britannica se v některých egyptských hrobkách nacházejí kruhové břitvy z masivního zlata nebo mědi již od 4. tisíciletí před naším letopočtem. Jiné kultury zase brousily vulkanické obsidiánové sklo a používaly na holení „žiletky“ z něj.
Starověký Egypt holení těla přál hodně. Horké místní ovzduší se s jakýmkoli tělesným porostem stávalo víc a víc nesnesitelné. V módě proto tehdy bylo holení úplně celého těla. Podle Hérodota si Egypťané, muži i ženy, holili celé tělo od hlavy až k patě.
Přesto se tehdy nehodilo chodit s holou hlavou, ta se považovala za znak nízkého postavení. Muži (a někdy i ženy) urozeného původu proto nosili umělé vousy a paruky na znamení božství.
Když vousy znamenají pořádného chlapa
Vousy jako projev velké mužnosti preferovali Mezopotámští vládci . Ti nosili vousy, které pro ně byly znakem mužnosti a síly. Vousy byly v oblibě i s nástupem antiky.
Antičtí Řekové si vousy pěstovali na znamení dobrého postavení a moudrosti. Mnozí řečtí muži tím chtěli napodobit bohy Dia a Hérakla, kteří byli vždy zobrazováni s obrovskými plnovousy. Řekové si stříhali vousy jen na znamení smutku.
Správný Říman má holé tváře
Jiné to pak bylo u starověkých Římanů. Ti preferovali holé tváře. Ve starém Římě bylo holení nejen vášní, ale mělo i svůj kulturní význam. První holení mladého Římana bylo „oslavou vstupu do dospělosti“. Římská holičství, známá také jako tonsory, byla proto téměř posvátným místem, kde se potkávali muži. Do holičství se chodilo nejen pro pěkné oholení, ale také se zde zjišťovali aktuální novinky a klepy. Rituál holení byl pro Římany nedílnou součástí společenského a hygienického života.
Římané praktikovali především holení pemzou, kterou odírali krátké strniště (au!). Delší vousy si vytrhávali obdobou dnešních pinzet. Římský historik Livius uvádí, že břitvu pak zavedl ve starém Římě v 6. století př. n. l. legendární král Lucius Tarquinius Priscus. Po „holení“ používali Římané parfémy a oleje ke zjemnění pokožky. Pro horní vrstvy obyvatelstva celou tuto péči obstarával soukromý holič. Ochlupení (a jeho odstraňování) se v té době stalo symbolem postavení. Platilo, že čím bohatší jste byli, tím méně jste měli na těle ochlupení. Julius Caesar si prý proto nechával vousy pinzetou vytrhávat denně.
Velkým propagátorem holých tváří se pak stal především Alexandr Veliký. Ten byl vždy čistě oholený a nabádal k tomu i své vojáky. Chtěl, aby se před každou bitvou oholili, protože v boji „tělo na tělo“ by je nepřátelé mohli chytit za vousy a snáz zranit.
Zdroj:
https://www.almanac.com/history-shaving-and-beards
https://www.mentalfloss.com/article/22490/brief-history-shaving
https://www.executive-shaving.co.uk/History-of-Shaving-Great-Shaving-History-Facts-and-Figures
https://www.scienceabc.com/humans/when-did-humans-start-shaving-and-why.html