Od doby před šesti miliony lety, když se započal vývoj lidského druhu, se kapacita lidského mozku zvětšila téměř čtyřikrát, informoval ancient-origins.net. Tak zní výsledky studie Jeremy M. DeSilva z katedry antropologie Dartmouth College v USA: „Použili jsme metodu datování spojenou s analýzou bodu změny (provádí se na sérii časově uspořádaných dat s cílem zjistit, zda došlo k nějakým změnám) a zjistili jsme, že v mozcích hominidů došlo k pozitivním posunům v míře 2,1 a 1,5 milionu let.“
Zajímavé je, že zásadní změna velikosti mozku odpovídá době, kdy člověk pravděpodobně začal systematicky používat oheň. Tato „nová revoluční technologie“ pro pravěkého člověka přinesla možnost změn ve strategii lovu. Znamená to, že se naučil lépe komunikovat ve své sociální skupině, koordinovat se s ostatními, což velkou měrou přispělo k zlepšení mentálních funkcí a mělo důležitý vliv na vývoj mozkových buněk, píše se na stránkách Masarykovy univerzity.
Neolitická revoluce přinesla zásadní změny
Před 10 000 až 6 000 lety začali lidé žít v osadách a provozovat usedlé zemědělství. Díky tomu, že společnosti dokázala produkovat plodiny a další produkty, zvýšila se také potřeba systematické vnitřní organizace skupin. Začaly vznikat základy společenských tříd, jako jsou náčelníci, kněží, řemeslníci, zemědělci. Další organizace znamenala vývoj kolektivní inteligence, který měl přímý vliv na růst mozku.
Kdo méně žvýká, je chytřejší
Další zdánlivou drobností, která měla výrazný vliv na vývoj lidského mozku, je složení stravy a způsob jejího zpracování, informuje web nature.com. Protože člověk začal maso krájet a porcovat na menší kusy, odlehčil čelisti a zubům. Tím se mu po čase zmenšili zuby i čelist a vznikl nový prostor pro vývoj mozkové části.
„Maso vyžaduje menší žvýkací sílu na kalorie než některé druhy rostlinné potravy, které byly k dispozici lidským předkům. Domníváme se, že pojídání masa bylo do značné míry závislé na mechanickém zpracování masa. Nakrájené maso je stravitelnější a není potřeba jej tolik žvýkat. Pokud byste strávili nějaký čas mezi šimpanzi, zjistíte, že tráví asi tak polovinu dne žvýkáním,“ naráží na rozdíly v evoluci profesor Daniel Lieberman z Harvardovy univerzity.
Zajímavý experiment doktora Liebermana
V laboratoři se shromáždily dvě skupinky dobrovolníků. Jedni dostávali vegetariánskou stravu a druzí masité pokrmy. První skupině servírovali tři druhy jídel. Dobrovolníci dostali vařený chod, poté syrovou, ale nakrájenou zeleninu a poslední chod tvořily pouze syrové suroviny. Všichni členové pokusu měli připojeny na čelistech přístroje, které měřily reakce svalstva.
Druhá skupina dobrovolníků měla za úkol syrové maso rozžvýkat a vyplivnout. Vědci pozorovali námahu svalů př žvýkání a změřili rozžvýkané kousky.
Z výsledků vyplynulo, že strava složená ze dvou třetin z masa nakrájeného způsobila, že naši předkové mohli žvýkat o 17 % kratší dobu a o 26 % menší silou, zjistilo aktualne.cz. Maso tedy vyžaduje menší námahu při žvýkáni než rostlinná strava a navíc naporcování také výrazně uleví žvýkacím svalům.