Nedávná studie předpokládá, že za charakteristickým prstencem planety Saturn stojí nečekané přiblížení jednoho z měsíců planety, ke kterému došlo před 160 miliony lety.
Prstenec kolem Saturnu je jasným ukazatelem toho, že se planeta otáčí pod úhlem. Točí se totiž přímo kolem rovníku planety. Pásový obr rotuje vzhledem k rovině své dráhy kolem Slunce se sklonem 26,7 stupně. Vzhledem k tomu, že se Saturn naklání podobně téměř stejnou rychlostí jako Neptunova dráha, astronomové již dlouho předpokládají, že tento sklon je důsledkem gravitační interakce se sousedním Neptunem.
Saturn byl možná kdysi s Neptunem synchronizován, ale podle nedávného modelového výzkumu vědců z MIT a dalších institucí se Saturn od té doby vlivu Neptunu vymyká. Co způsobilo toto přeskupení planet? Jedinou pečlivě prozkoumanou teorií, kterou tým má, je chybějící měsíc.
Nestabilní měsíc se o Saturn „rozbil“
Tým vědců tvrdí, že Saturn, který má v současnosti 83 měsíců, měl původně nejméně jeden další, který pojmenovali Chrysalis. Vědci předpokládají, že Chrysalis spolu se svými sourozenci obíhal kolem Saturnu po dobu několika miliard let, přičemž na planetu vyvíjel neustálý tlak, aby udržoval sklon planety neboli „šikmost“ v rezonanci s Neptunem.
Předpokládá se, že Chrysalis se asi před 160 miliony let stal nestabilním a při setkání s planetou se příliš přiblížil, což měsíc roztrhalo na kousky. Ztráta měsíce pak zapříčinila, že se Saturn vymanil z Neptunova vlivu a získal současný sklon.
Kromě toho vědci předpokládají, že zatímco většina úlomků tělesa Chrysalis se mohla srazit se Saturnem, některé z nich mohly zůstat zavěšeny v prostoru a později se rozpadnout na malé zmrzlé kousky a vytvořit charakteristické prstence planety.
Chybějící měsíc by tak mohl vysvětlit dlouholetou záhadu panující kolem Saturnu a stáří jeho prstenců – jejich stáří se dříve odhadovalo na 100 milionů let, podle čehož jsou mnohem mladší než samotná planeta.
Zdroj:
sciencedaily.com, Guardian, smithonianmag.com