![NSSDC, NASA[1]](https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sputnik_asm.jpg){kind=link}
4. října 1957 vypustil Sovětský svaz první umělou družici Sputnik, která ohromila americkou veřejnost a zahájila kosmický věk.
Sputnik obíhal kolem Země jednou za hodinu a 36 minut, měřil 22 palců v průměru a vážil 184 kilogramů. Jeho eliptická oběžná dráha, která se pohybovala rychlostí 18 000 mil za hodinu, měla apogeum vzdálené 584 mil od Země a perigeum 143 mil. Sputnik byl družicí, kterou bylo možné pozorovat dalekohledem před východem nebo po západu Slunce.
Vysílal také rádiové signály zpět na Zemi, které byly dostatečně silné, aby je mohli přijímat radioamatéři. Pípající sovětská kosmická loď prolétala nad Amerikou několikrát denně a ti, kdo měli ve Spojených státech přístup k této technologii, ji naladili a s úžasem sledovali. Oběžná dráha Sputniku se v lednu 1958 zhoršila, jak se předpokládalo, a kosmická loď shořela v atmosféře.
Družice o velikosti volejbalového míče
Sputnik 1 byl 58 centimetrů široký a vážil 83 kilogramů. Tento údaj se vztahuje na tělo družice; Sputnik 1 měl také dvě dvouhlavňové antény, z nichž delší měřila 3,9 metru. Vzhledem k tomu byla družice velmi skromná ve srovnání s moderními kosmickými sondami, jako je například sonda NASA Cassini na oběžné dráze Saturnu, která byla velká zhruba jako školní autobus. V říjnu 1957 však bylo vynesení mohutného Sputniku 1 velkým úspěchem.
Američany, zaskočené vypuštěním družice, dostatečně vyděsila malá pípající koule. Američtí vědci sledovali její postup a rozhlasové a televizní stanice vysílaly její signály. Dokonce i ze Země byla sonda viditelná dalekohledem, když prolétala kolem. Vzhledem k tomu, že Sověti dokázali vynést družici na oběžnou dráhu, veřejnost se obávala, že by mohli vypustit také rakety s jadernými bombami, které by mohly dosáhnout USA. Někteří si dokonce mysleli, že nás družice špehuje nebo že pípání, které vydává, je nějaký tajný kód. Prezident Eisenhower se pokusil národ uklidnit, ale jeho prohlášení byla nesprávně interpretována jako nedostatek soucitu, což obyvatelstvo ještě více rozzuřilo.
Vypuštění Sputniku odstartovalo vesmírné závody
Americké ministerstvo obrany povolilo vypuštění družice Explorer vedle družice Vanguard v reakci na protesty veřejnosti, že Rusové postoupili do vesmíru před námi. USA se pokusily vypustit Vanguard zhruba dva měsíce po prvním startu Sputniku ve snaze demonstrovat vlastní schopnosti, ale ten explodoval na startovací rampě.
Do vesmíru se tak z Ameriky dostala až družice Explorer, která vzlétla 31. ledna 1958. Jenže to už jaksi nestačilo. Sověti totiž v té době vypustili na oběžnou dráhu Sputnik 2, do kterého posadili psa (ano – Lajku), a měli ideologickou bitvu vyhranou. Sovětský kosmický program pokračoval a na přelomu 50. a 60. let 20. století dosáhl řady dalších prvenství ve vesmíru, včetně prvního výstupu do kosmu, prvního dopadu na Měsíc, prvního obletu Měsíce, prvního přistání na Venuši a první rakety, která měkce přistála na Měsíci. Program přistání na Měsíci Apollo, díky němuž v červenci 1969 úspěšně přistáli na povrchu Měsíce dva astronauti Apolla 11, však umožnil Spojeným státům koncem 60. let v kosmickém závodě vyrovnat síly.
Zdroj:
history.com, BBC, space.com, astronauticsnow.com