Tom Crean byl obrovský irský farmář, který byl stavěný podobně odolně jako betonový kulometný bunkr. Jeho hlavním talentem byla schopnost pít, prát se a nosit šíleně těžké předměty na nesmyslně dlouhé vzdálenosti, aniž by si kvůli tomu příliš stěžoval.
V patnácti letech Tom Crean narukoval do Královského námořnictva jako „chlapec druhé třídy“, 27 let sloužil v nejkrutějších podmínkách na planetě, předváděl hrdinské a neuvěřitelné výkony lidské síly a vytrvalosti, přežíval týdny a měsíce v nejdivočejších a nejneúprosnějších podmínkách na Zemi, obdržel několik medailí za hrdinství, objevitelství a vědecké objevy a zúčastnil se téměř všech velkých expedic z hrdinského období výzkumu Antarktidy.
Pak se vrátil domů a nikdy o ničem z toho nemluvil.
Mladík, co se nebál riskovat svůj život
Po tvrdém učňovském výcviku v přísném námořním režimu bylo jedním z prvních námořních úkolů Toma Creana nasazení na pacifické stanici v Jižní Americe. Tam se během služby na palubě HMS Royal Arthur dostal do mezinárodního incidentu, který na čas hrozil přerůst v širší konflikt. Incident v nikaragujském Corintu naštěstí skončil mírovou cestou. Tom Crean se vrátil do Anglie a pokračoval v budování svého arzenálu námořních dovedností v pobřežních výcvikových zařízeních.
V letech 1901-1904 Crean cestoval jako člen posádky expedice Discovery kapitána Roberta Falcona Scotta. „Scott z Antarktidy“, jak se mu s oblibou říkalo, byl jedním z nejslavnějších polárníků na světě a být členem jeho posádky znamenalo, že člověk je pro tým osvědčeným přínosem.
Tým se skládal ze zástupu mráz milujících dobrodruhů, včetně Ernesta Shackletona, Franka Wilda, Williama Lashlyho a Edwarda Wilsona. Crean se s Discovery zúčastnil pěti velkých plaveb a získal si respekt posádky pro svou brutální sílu při přepravě vybavení přes neznámé území a při teplotě minus 58 stupňů, kde ještě žádný člověk nikdy neprozkoumal.
Další expedice Terra Nova na polární kruh vyplula v roce 1910 a na palubě lodi byla řada polárních veteránů včetně Toma Creana a jeho přítele Edgara Evanse.
Expedice Terra Nova se měla stát první ze tří cest Toma Creana do Antarktidy, které měly dokumentovat jeho hrdinství. Právě při návratu z mise, jejímž cílem bylo vytvořit zásoby v One Ton Depot, které se měly ukázat jako nezbytné pro pokus Skotů dosáhnout pólu, Crean nedbal na vlastní bezpečnost a přivolal pomoc dvěma kolegům, kteří uvízli na ledové kře.
Jeho hrdinství na této druhé výpravě bude jednou z mála dobrých věcí, které z výpravy vzešly.
Dlouhá cesta nemilosrdným mrazem
Creanova zdatnost a psychická odolnost byly v týmu už dobře známé, protože byl všeobecně uznáván jako nejsilnější muž výpravy. Když se ale výprava přiblížila na 500 mil od pólu, vybral vedoucí výrpavy Scott posádku pro poslední cestu. Všichni zažili šok, nikdo víc než Crean, když ho Scott nevybral, aby se vydal k pólu. Aby toho nebylo málo, Scott se rozhodl vzít s sebou čtyři muže. Creanovi tak zbyli pouze dva další muži, kteří měli táhnout čtyřčlenné sáně 750 mil zpět do základního tábora.
Jeden z mužů, Teddy Evans, byl blízko smrti kvůli kurdějím a hladovění. Crean a třetí muž, Bill Lashly, posadili Evanse na saně a oba muži táhli neohrabaný a hloupě těžký přístroj po nerovném ledu a sněhu. Když byli čtyři až pět dní od cíle, Evansovi se udělalo příliš špatně na to, aby mohl pokračovat. Cesta všech tří společně se saněmi by trvala příliš dlouho. Lashly zůstal, aby Evanse utěšil a ošetřil, a Crean se vydal sám pro pomoc. Sám ušel 35 mil přes Rossův ledový šelf v Antarktidě. Pokračoval 18 hodin v kuse, poháněn posláním zachránit svým přátelům život.
Creanovo hrdinské úsilí bylo úspěšné a Evans a Lashly přežili. Lashly a Crean dostali následně vyznamenání v podobě Albertovy medaile, která se uděluje za statečnost a mimořádné úsilí o záchranu života. Tom Crean ale o svých zážitcích odmítal mluvit a ke své slavné minulosti se po ukončení kariéry polárníka už vůbec nevracel.
Zdroj:
Badassoftheweek.com, adventure-journal.com, tomcreanbook.com, freerangeamerican.azurewebsites.net