Jednoduchému refrénu obsahující pouze slova bella ciao rozumí každý bez ohledu na národnost. To, že píseň vypráví o muži, který se touží přidat k partyzánům, není těžké odhadnout ani pro člověka, který italsky vůbec neumí.
Vše by nasvědčovalo faktu, že se jedná o válečnou píseň. Pravda je to však pouze napůl.
Sice se Bella ciao za druhé světové války stala jakousi neoficiální hymnou italských partyzánů bojujících proti fašistickému režimu, ale vznikla o zhruba půl století dříve. A z úplně jiného důvodu, než byste čekali.
V La Casa de Papele v podání Profesora:
Bella ciao je původně ženský text
„Mužský“ text o smrti a svobodě paradoxně zpívaly původně ženy. Píseň vznikla v druhé půlce 19. století. V Pádské nížině se nacházela rozlehlá rýžová pole, na která byly najímány námezní dělníci. Většinu tvořily ženy, jednak proto, že byly považovány za vytrvalejší a trpělivější, než byli muži, a jednak proto, že muži si za stejnou práci říkali více peněz. Od dubna do konce června stály dělnice bosé po kolena ve vodě pravidelně zaplavovaných polí a mnoho hodin denně se v předklonu přesazovaly rýžové rostlinky.
Tyto ženy se rekrutovaly z nejchudších vrstev obyvatel celé Itálie. Na léto putovaly na sever a v tristních podmínkách a za minimální plat zde dřely od úsvitu do soumraku. Jako protest proti vykořisťování a nelidským podmínkám vznikla právě Bella ciao. Jednalo se o tichý odpor těch, co nemají na výběr, informuje oprahdaily.com. První zapsaná verze pochází z roku 1906 a od té, kterou známe dnes, se liší pouze v detailech.
Píseň italského protifašistického odboje
O čtyřicet let později byla tato lidovka přijata jako hymna protifašistického odboje italských partyzánů. Muži si jejím zpěvem v letech 1943-1945 dodávali odvahu během italského odboje proti nacistickým vojskům okupujícím Itálii. Podle zoomtventertainment.com zaznívala během italské občanské války a stala se také nepsanou hymnou Partyzánské republiky Montefiorino, která vznikla během chaosu po kapitulaci Německa a vzniku Italské sociální republiky.
Před La Casa de Papel
Ještě před „renesancí“ písně spojenou s Casa de Papel si italské lidovky všimli i jiní umělci. Nazpívali ji na příklad slavný šansoniér Yves Montand, srbský hudebník Goran Bregovič nebo Alexandrovci.
| Italský text | Český překlad |
|---|---|
| Una mattina mi son svegliato, o bella ciao, bella ciao, bella ciao ciao ciao! Una mattina mi son svegliato e ho trovato l’invasor. O partigiano portami via, o bella ciao, bella ciao, bella ciao ciao ciao o partigiano portami via che mi sento di morir. E se io muoio da partigiano, o bella ciao, bella ciao, bella ciao ciao ciao, e se io muoio da partigiano tu mi devi seppellir. Seppellire lassù in montagna, o bella ciao, bella ciao, bella ciao ciao ciao, seppellire lassù in montagna sotto l’ombra di un bel fior. E le genti che passeranno, o bella ciao, bella ciao, bella ciao ciao ciao, e le genti che passeranno mi diranno «che bel fior.» Questo è il fiore del partigiano, o bella ciao, bella ciao, bella ciao ciao ciao, questo è il fiore del partigiano morto per la libertà. | Ráno jsem se probudil, ó krásko čau, krásko ahoj, krásko čau, čau, čau! Ráno jsem se probudil a našel jsem vetřelce. Partyzáne, vezmi mě pryč, ó krásko čau, krásko čau, krásko čau, čau, čau partyzáne, vezmi mě pryč, cítím, že umírám. Když umřu jako partyzán, ó krásko čau, krásko čau, krásko čau, čau, čau Když umřu jako jako partyzán, musíte mě pochovat. A pochovejte mě v horách, ó krásko čau, krásko čau, krásko čau, čau, čau a pochovejte mě tam v horách ve stínu krásné květiny. Všichni lidé, kteří projdou, ó krásko čau, krásko čau, krásko čau, čau, čau Všichni lidé, kteří projdou řeknou mi: „jaká krásná květina.” Toto je květina partyzána ó krásko čau, krásko čau, krásko čau, čau, čau toto je květina partyzána, zemřel za svobodu. |