Bavorské město Herzogenaurach je domovem dvou sportovních gigantů – značek Puma a Adidas. Historie obou těchto značek je natolik složitá a plná konfliktů, že se někdy zdá, jako by spíš vycházela přímo z dramatického filmu než z reálného života.
Bratři Adolf a Rudolf Dasslerové se narodili na přelomu 19. a 20. století. Jejich otec pracoval v továrně na obuv, což by mohlo naznačovat, jakou dráhu si pro své syny představoval. Ve skutečnosti však měl Adiho otec ambice stát se pekařem a Rudolf toužil po kariéře policisty.
Adi měl jiný sen – stát se sportovcem. Jenže během své sportovní kariéry si všiml, že sportovci nemají k dispozici boty, které by byly uzpůsobeny specifickým nárokům různých sportů. Věřil, že pokud by každý sportovec nosil obuv navrženou pro svou disciplínu, mohl by dosahovat lepších výsledků.
Podrážky z rozbitých helem, sandály z padáků
Během první světové války Adiho povolali do armády a poslali na frontu, takže se jeho sen o dokonalé sportovní obuvi dostal na druhou kolej. Po návratu z války se však rozhodl svůj sen uskutečnit. Pustil se do výroby sportovní obuvy, spolupracoval s šikovným číšníkem Karlem Zechem, a začal vyvíjet sportovní boty a sandály. V té době byla německá ekonomika po válce ve velmi špatném stavu, což Adimu komplikovalo získávání surovin. Musel improvizovat, a tak se začal dostávat k armádnímu materiálu rozebraném v boji – helmy poskytly kůži pro podrážky, a padáky zase hedvábí na sandály.
Rudolf se ke svému bratrovi připojil o dvě léta později. V roce 1924 společně založili firmu Gebrüder Dassler Schuhfabrik. Adolf byl technický génius, který stál za vývojem obuvi, zatímco Rudolf se staral o prodej a marketing. Již v roce 1925 vyráběli kopačky s kovovými hroty a boty s kovanými hroty pro běh na dráze. Firma měla dvanáct zaměstnanců a vyráběla padesát párů bot denně.
Prvním průlomem pro firmu Gebrüder Dassler Schuhfabrik byla olympiáda v Amsterdamu v roce 1928. Německá běžkyně na dlouhé tratě Lina Radkeová vyhrála zlatou medaili v běhu na 800 metrů v kovových botách od Dasslerů. I v dalších olympijských hrách, včetně těch v Los Angeles v roce 1932 a v Berlíně v roce 1936, byla obuv Dasslerů mezi sportovci velmi oblíbená. Americká hvězda Jesse Owens získal čtyři zlaté medaile v běžeckých botách Dassler. A právě spojení s Jesse Owensem posunulo firmu na mezinárodní úroveň, což výrazně zvýšilo prodeje.
Nenávist začala v podzemním krytu
Příchod druhé světové války znamenal, že Rudolf se znovu musel připojit k armádě, zatímco Adi zůstal, aby firmu vedl. Navzdory nedostatku surovin, zejména kůže, pokračovala Gebrüder Dassler Schuhfabrik ve výrobě obuvi. V roce 1943 byla dokonce jedinou firmou v Německu, která vyráběla sportovní obuv.
Po skončení války se mezi bratry začaly objevovat spory, které vyvrcholily při náletu spojeneckých vojenských letadel na Herzogenaurach v roce 1943. Právě při této události se udál incident, který měl zásadní vliv na rozkol mezi bratry. Adi s manželkou v panice vlezli do krytu, kde už byl Rudolf s rodinou. Adi údajně řekl: „Opět jsou tu ti špinaví parchanti!“ a tím neměl na mysli spojenecké bombardéry, nýbrž svého bratra a jeho rodinu.
Mezi bratry začala růst nenávist. Jediným východiskem se nakonec zdálo rozdělení Gebrüder Dassler Schuhfabrik. Adi si ponechal výrobní oddělení a založil firmu Adidas. Rudolf převzal obchodní část firmy a na druhé straně řeky založil firmu Ruda, která později změnila název na Puma. S tímto rozdělením se začala měnit i samotná obec, ve které bratři žili. Zaměstnanci firmy Dassler se rozdělili, někteří šli s Adim a vstoupili do Adidas, zatímco jiní šli s Rudolfem a přidali se k Pumě. Každý si vybral svou stranu řeky Aurach a překročit řeku v botách z protějšího tábora bylo považováno za provokaci. Zaměstnanci znepřátelených firem dokonce měli své vlastní pekárny, bary a sportovní kluby.
Město skloněných hlav
Rivalita mezi oběma firmami byla tak silná, že zaměstnanci se často vtipkovali na účet druhé strany. Když například někdo přišel na návštěvu k Rudolfovi do firmy a záměrně obul boty od Adidas, Rudolf mu řekl, aby šel do sklepa a vybral si pár Pum zadarmo.
Bratři svůj spor neurovnali ani po smrti. Ačkoli jsou pohřbeni na stejném hřbitově, jejich hroby jsou od sebe odděleny tak daleko, jak jen to bylo možné. V době největší rivality mezi bratry jste prý dokonce mohli vídat lidi, jak ostatním prohlížejí boty, které mají na nohou, než je pozdraví. Tento zvyk se natolik rozšířil, že se městu jednu dobu přezdíváno „město skloněných hlav“.
Nyní se však věci mění. Frank Dassler, vnuk Rudolfa Dasslera, který vyrůstal v Pumě, nyní pracuje pro Adidas jako hlavní právník společnosti. Rozhodnutí přejít k konkurenční firmě jeho rodiny vyvolalo značný rozruch, ale Frank si za ním stojí. Ve svém vyjádření uvedl, že rodinná rivalita už je dávno minulostí.
V roce 1987 prodal Horst Dassler, syn Adolfa Dasslera, Adidas francouzskému průmyslníkovi Bernardu Tapie, zatímco synové Rudolfa, Armin a Gerd Dasslerovi, prodali svůj 72% podíl v Pumě švýcarské firmě Cosa Liebermann SA.
Od té doby se obě firmy dostaly na burzu a nejsou již v majetku rodiny. I složení zaměstnanců se rozmanilo. Dnes je většina zaměstnanců místního původu a rivalita mezi obuvnickými firmami se změnila v neškodné, mírné škádlení.
Zdroj:
CNN, historyhustle.com, tbsnews.net