V současné době nejvyšší evropský velikán měří 4807, 81 m. V roce 2007 byla jeho výška 4811 metrů. Výzkum provedla skupinka třiceti zeměměřičů. Na hoře strávili tři dny. Výsledky předali vědcům, kteří provedli příslušné analýzy.
Každé dva roky ve stejnou dobu by se mělo podobné měření opakovat. Cílem je získání dostatečného množství spolehlivých údajů, které pomohou v dlouhodobém horizontu sledování ledovce a pozorování klimatických změn v Evropě. Tání ledovců je fenomén, kteří řeší vědci celého světa. Analýzy na základě měření Mont Blancu se stanou stanou součástí globálního vědeckého výzkumu, který by měl situaci mapovat celosvětově.
Antarktida volá o pomoc
Daleko horší situace je na ledovém kontinentu. V Antarktidě se nachází 90% ledu a 80% sladké vody celé planety. Od roku 1950, kdy začala probíhat systematická měření, se teplota zvedla teplota o 3 stupně Celsia. Oteplování způsobilo, že od roku 1992 rozmrzlo 3,7 bilionu tun ledu. Rychlost tání se neustále zrychluje.
Měření změn ledovců na nejchladnějším kontinentě bylo dlouhou dobu pro vědce oříškem. Teploty v zimních měsících klesají na Antarktidě k -90 stupňům Celsia. Práce člověka v tak chladném prostředí je prakticky nemožná.
S měřením pomáhají tuleni
Tým vědců z Univerzity v St Andrews ve Skotsku objevil velmi originální a efektivní způsob, jak ledovce pozorovat. Začali využívat k mapování změn tuleně. Těm nízké polární teploty vůbec nevadí, navíc se dokáži potopit téměř kilometr pod hladinu.
Vědci umisťují tuleňům na hlavu speciální přístroje se senzory mapujícími pohyb zvířete. Získané údaje slouží jednak k výzkumům tání ledovců, a jednak dodávají i důležitá fakta biologům, kteří mapují systematizují poznatky o životě těchto zajímavých savců.
Proč zrovna tuleni?
Volba, které zvíře využít, byla od začátku jasná. Tuleni jsou poměrně klidná zvířata, přístroje na hlavách dobře snáší a nemají sklony se jich zbavovat. Dalším důvodem je, že krom dravých kosatek nemají přirozené nepřátele. Tuleni jsou vázáni k jednomu místu a nemění příliš stanoviště svého pohybu. Pro CNN objasnil důvody výběru oceánograf a jeden z vedoucích projektu Lars Boehme.
Zoologové tuleně nejprve uspí a pak jim přilepí na vršek hlavy přístroj velikosti mobilu. „Proces zvířata nebolí a nemá vliv na jejich komunitní život,“ říká Boehme. Přístroj po čase odpadne přirozeně tím, že se tuleni na hlavě změní srst. Tuleni jej nosí jen velmi omezenou dobu a zařízení jim nemůže jakkoliv uškodit.
Tuleň se ponoří a přístroj nasbírá informace o hloubce, teplotě a slanosti vody. Jakmile zvíře vyleze na břeh, automaticky se data odešlou k dalšímu zpracování.
Jaké jsou prognózy?
Vědci se podle idnes.cz obávají, že tání ledovců způsobené globálním oteplováním bude mít v budoucnu velmi negativní dopady. Scénářů je hned několik a žádný dobrý. Předpovídají, že pokud se něco výrazně nezmění, mohla by do konce století nastoupat hladina moří vzrůst od 30 centimetrů až po 2,5 m.