V sedmdesátých letech minulého století se úřad CIA pro výzkum a vývoj chopil nevídaného úkolu. Vyvinul drobné odposlouchávací zařízení v podobě vážky.
Po opuštění myšlenky na odposlouchávacího mechanického čmeláka sáhli ve studené válce proti Sovětskému svazu inženýři CIA po vážce a vytvořili prototyp, který mohl na zádech nést odposlouchávací zařízení. Dostal jméno Insectothopter a šlo o první bezpilotní prostředek velikosti hmyzu používaný touto známou agenturou. Za ideálních podmínek měl dosah 200 metrů a dobu letu 60 sekund.
Řízení laserem přes proužek na ocasu
CIA si vzala inspiraci z přírody, konkrétně u vážky, především kvůli jejím leteckým schopnostem. Vážky jsou mistry ve vzdušné akrobacii, jsou schopny zůstávat na místě, klouzat i letět vzad. Dokáží se otočit o 180 stupňů během tří úderů křídel. Rozměry Insectothoptera, jehož tělo měřilo 6 centimetrů a rozpětí křídel dosahovalo 9 centimetrů, se pohybovaly v rámci reálných rozměrů vážky. Navíc: vážky se přirozeně vyskytují na všech kontinentech kromě Antarktidy, a proto jejich přítomnost neměla budit podezření, alespoň pokud by se vyskytovaly ve vhodném období.
Podle popisu od CIA měl tento malý stroj řídit laserový paprsek namířený na bimetalový proužek na ocasu Insectothoptera. Týž laserový paprsek sloužil také jako datové spojení pro miniaturní akustický senzor umístěný na palubě tohoto malého stroje. Miniaturní oscilační motor poháněl křídla vážky, a palivová nádrž obsahovala kapalné palivo, které se smíchalo s oxidačním činidlem a vytvořilo dodatečný tah.
Létající vážky uspěly (zatím) jen jako hračky
Bohužel, v praxi se odposlouchávací vážka ukázala nepoužitelná. I ten nejjemnější vítr odvál 1gramový Insectothopter z kurzu. Není tak vůbec jasné, zda byla laserová navigace a datové spojení při letu vůbec použity v praxi. Jisté je ale to, že tento bezpilotní stroj nikdy nevykonal žádnou skutečnou špionážní misi.
Ale i když Insectothopter neuspěl na poli tajných služeb, mechanické vážky přesto našly uplatnění. Hračkářské společnosti začaly nabízet dálkově ovládané robotické vážky po roce 2000 a ty se rychle staly oblíbenými. Časopis Time označil FlyTech Dragonfly od společnosti WowWee za jeden z nejlepších vynálezů roku 2007, i když recenze naznačovaly, že i tento malý létající strojček měl problémy s větrem. S průsvitnými křídly s falešným obvodovým designem, tlustým bílo-zeleným tělem a svítícími modrými LED očima sice nebyl FlyTech příliš vhodný pro špionáž, ale stal se populární jak mezi dětmi i dospělými.
V poslední době inženýři zvolili jiný přístup k vytvoření lepší robotické vážky. Výzkumníci z Draper v Cambridgi ve státě Massachusetts a z Howard Hughes Medical Institute na farmě Janelia geneticky modifikovali skutečné vážky tak, že jejich nervové systémy reagují na pulzy světla, a následně je vybavili elektronikou. Tento kybernetický malý letoun pojmenovali DragonflEye. I když se technologie jeví zajímavě, vyvolává etické otázky týkající se manipulace s přírodou.
Původní Insectothopter je v současné době vystavený v Muzeu CIA. Bohužel, protože se toto muzeum se nachází na zabezpečeném ústředí CIA ve Virginii, v Langley, není přístupné veřejnosti. Zvědavce tak snad utěší online fotografie tohoto zařízení spolu s historickým záběrem tohoto malého bezpilotního prostředku ve vzduchu, které CIA zveřejnila.
Zdroj:
medium.com, cia.gov, spymuseum.org