Robert „Bobby“ Orr je jednou z legend hokejové NHL a dost možná nejlepší obránce, který kdy žil. Díky svým neuvěřitelným dovednostem je dodnes považován za jednoho z nejlepších hráčů, kteří se v NHL objevili.
Bobby Orr zahájil svou kariéru v NHL v roce 1966 v týmu Boston Bruins, za který nakonec odehrál deset sezón. Krátce hrál i za Chicago Black Hawks.
Ve své první sezóně za Bruins zaznamenal Orr 13 gólů a 28 asistencí, což mu vyneslo Calder Memorial Trophy, která se uděluje nejlepšímu nováčkovi ligy. V následující sezóně se Orrovi podařilo vstřelit pouze 11 gólů, což ale bylo naposledy, kdy se v kariéře dostal pod hranici 20 vstřelených branek za ročník.
Nejofenzivnější obránce historie NHL
Zlomovým rokem v jeho kariéře byla sezóna 1969-70, ve které vstřelil 33 gólů, ke kterým přidal 87 asistencí. Neuvěřitelné výsledky nakonec dovedly Bruins k zisku prvního Stanley Cupu od roku 1941. K čemuž výrazně přispěl právě Orr, který za své výjimečné působení ve vyřazovacích bojích získal také Conn Smythe Award za nejlepšího hráče play-off.
Orrův hon za osobními rekordy pokračoval i v následujícím ročníku, kdy vstřelil 37 gólů, zaznamenal 102 asistencí a zapsal i rekordní skóre +/- 102, které je dodnes rekordem NHL.
Přestože v tom roce Bruins vypadli v prvním kole play-off s Canadiens, Orr na své výkonnosti nic neubral. V následující sezóně prožil další fenomenální rok, který zakončil s 37 góly a 80 asistencemi. Opět dovedl Bruins k zisku Stanley Cupu, druhému během tří let. Stal se prvním hráčem, který získal Conn Smythe Award dvakrát.
Po přestupu už mu kolena nedovolila dál zářit
Bodově nejlepší byla pro Bobbyho Orra sezóna 1974-75, kterou zakončil s 46 góly a 89 asistencemi. Byla to však také jeho poslední sezóna, v níž odehrál více než polovinu zápasů. Poté, co v roce 1976 podepsal smlouvu s týmem Chicago Black Hawks, odehrál Orr ve své první sezóně pouze 20 zápasů a ve své druhé a zároveň poslední sezóně za Black Hawks odehrál šest zápasů. Na konci sezóny 1978 ukončil kariéru poté, co jeho kolena dál odmítla snášet sportovní zátěž. V kariéře Orr podstoupil více než tucet operací kolena, což ho donutilo pověsit brusle na hřebík už ve věku 31 let.
Ovšem přestože musel ukončit kariéru tak brzy, zanechal Orr v hokeji nesmazatelnou stopu.
Trofeje sbíral jako Gott slavíky
Způsobil revoluci v roli obránců v hokeji. Byl prvním obráncem, který dokázal zaznamenat více než 100 bodů za sezonu. A zařadil střílení gólů do povinné výbavy slušného beka. Snad proto nikoho nepřekvapí, že Orr získal v letech 1968-1975 celkem osmkrát za sebou Norrisovu trofej pro nejlepšího obránce – což je mimochodem dodnes rekord. Je také jediným hráčem, který získal čtyři hlavní ceny NHL v jedné sezóně. V roce 1970 byl vyhlášen kanadským sportovcem roku.
Orrův odkaz proto zůstane navždy v paměti všech hokejových fanoušků. I proto, že Orr hrál každý zápas, jako by byl jeho poslední, proslul tím, že po celou dobu své kariéry odevzdával hraní stoprocentní úsilí. I přes předčasný odchod do důchodu uzavřel kariéru s 270 góly a 645 asistencemi. A dodnes tak Bobby Orr zůstává jedním z nejikoničtějších a nejuctívanějších hráčů v historii NHL.