Nesmírně odvážný sport zvaný speed skydiving, z něhož se člověku zrychluje tep, vyžaduje, aby se jeho příznivci vrhli z letadla a usilovali dosáhnout co nejvyšší a stálou terminální rychlost.
Sport speed skydiving, jak jej známe dnes, spatřil světlo světa koncem devadesátých let 20. století a nyní nese titul nejrychlejšího nepoháněného sportu na naší planetě. Soutěže se rozbíhají tím, že dobrodruzi vyskočí z letadla ve výšce 3 962 až 4 267 metrů, poté se otočí ve směru letadla, střídavě vlevo a vpravo. A následuje volný pád k zemi hlavou dolů, přičemž se snaží být co nejvíce aerodynamičtí. Právě v této fázi dosahují milovníci tohohle sportu nejvyšších rychlostí. A díky rozmanitým faktorům, včetně hmotnosti, orientace a povětrnostních podmínek, dosahují účastníci rychlostí přes 500 km/h.
Největší problém skydivingu? Třesení těla
Kyle Lobpries, mistr světa ve speed skydivingu, porovnal zážitek z tohohle sportu s pocitem, jaký musí zářícím hvězdám připadat, když se mění v bledé čáry – jako by vklouzly do časového tunelu na plátně sci-fi filmu. S použitím gravitace jako paliva dosahuje Lobpries rychlostí, jež přesahují rychlosti vozů Formule 1. Aktuální rekord v kategorii mužů činí 529,77 km/h a v kategorii žen 491,99 km/h. Oba rekordy padly v říjnu 2022.
Mnozí by mohli předpokládat, že hlavním faktorem v speed skydivingu je hmotnost, avšak nejúspěšnější provozovatelé tohohle sportu mají za to, že za tím vším je mnohem víc. Dosažení a udržení správného postoje během doslova pádu ke zemi rychlostí, která by rozbila i kámen, vyžaduje značnou dovednost a koncentraci.
„Jakmile dosáhnete určité rychlosti během pádu, začnete se třást,“ uvedl Maxine Tate, zkušený speed skydiver, v rozhovoru pro CNN. „Musíte touto třesoucí se fází projít, být zároveň uvolnění a udržet tělesnou formu, aniž byste reagovali na třes. Je to skutečná hra nervů i fyzická výzva.“
Rozhoduje dovednost, ne váha, tvrdí skydiveři
Kyle Lobpries to potvrzuje: „Mohl bych říct, že 95 procent úspěchu závisí na dovednosti udržet se pěkně v rovině a padat co nejvíce střemhlav dolů.“
A jak se vlastně rychlost pádu člověka z nebe měří? V případě speed skydivingu je třeba něco extrémně přesného. V tom pomáhá moderní technologie. Každý soutěžící ve speed skydivingu má na své přilbě měřící zařízení FlySight, jež používá technologii GPS. Tyto přístroje se v minulosti používaly na měření barometrického tlaku.
I když odborníci na fyziku tvrdí, že terminální rychlost dosáhne svého teoretického maxima, když odpor vzduchu vyrovná gravitační sílu, čímž další zrychlení ztratí smysl, parašutisté se k tomu staví jinak. Domnívají se na to tak, že hlavním faktorem, který ovlivňuje dosaženou rychlost, je dovednost jedince.
„Protože ve flyingu tělem je zapotřebí mnoho dovednosti, nemyslím si, že by už někdo dosáhl maximální možné rychlosti, a to včetně mě samotného,“ konstatoval Kyle Lobpries. „Máme ještě hodně rezerv, než se rozhodneme, že sport dosáhl svého limitu terminálních rychlostí. Stále si myslím, že dovednost v létání tělem je hlavní faktor, který určuje vítěze.“
Zdroj: