Byla příčinou ničivého výbuchu vzducholodi Hindenburg jiskra způsobená statickou elektřinou, nebo se jednalo o zákeřnou sabotáž?
Hindenburg byl vskutku monumentální. S délkou 250 m a průměrem 40 m se stal největším vzdušným plavidlem všech dob a dodnes nebyl, co se velikostí týká, přerovnán. Rekordní byla i suma, kterou si cestující museli připravit, informuje idnes.cz. Například cesta z Frankfurtu do Ria de Janiera ve dvojlůžkové kajutě stála 2300 říšských marek, což tenkrát odpovídalo cca 13 000 Kč. Pro srovnání průměrný plat úředníka činil cca 600 – 700 Kč měsíčně.
Na svou poslední cestu se vydala luxusní vzducholoď 3. 5. 1937. O komfort třiceti šesti pasažéru se staralo 61 členů posádky. Kapitánem byl zkušený německý důstojník Max Pruss. Loď vyletěla ráno z Frankfurtu. Za dva a půl dne měla dorazit do Lakehurstu ve Spojených státech.
Už na cestě začaly problémy
Start a první část cesty probíhaly bez komplikací. Nad Atlantikem ale začal foukat silný protivítr. Hindenburg nabral několikahodinové zpoždění, které už kapitán Pruss nebyl schopen dohnat. Samotné přistání v Lakehurstu zkomplikovala podle magazínu smithsonianmag.com bouře se silnými poryvy větru. Pruss provedl rychlý manévr, ostře otočil lodí, srovnal záď a nechal spustit kotvící lana. V ten moment ze zádi vzducholodi vyšlehly plameny.
Tragédie se odehrála v 36 vteřinách
Požár se rychle rozšířil do zbytku vzducholodi, ta začala klesat prudce dolů. Lidé zpanikařili a někteří začali vyskakovat. Byla to obrovská chyba, protože mnoho z nich pád z výšky nepřežilo. Ohnivé peklo trvalo 34 vteřin a celková bilance katastrofy byla: 13 mrtvých pasažérů, 22 mrtvých členů posádky a jeden člověk z pozemního personálu. Havárii s různě velkými zraněními přežilo 62 lidí.
Kdo za havárii mohl?
První podezření padlo na odpůrce Německa. Hindenburg jako Hitlerova chlouba a výstavní skříň nacistického režimu byla mnohým trnem v oku. Smíšený americko-německý tým však nenašel ani stopy po sabotáži nebo úmyslném cizím zavinění.
Vysvětlení bylo pravděpodobně daleko jednodušší. Tragédii zavinila drobná jiskra. Vzducholoď byla naplněna vysoce výbušným vodíkem. Plášť se při dlouhém letu nabil statickou elektřinou a uvolněná jiskra přeskočila pod porušený plášť, ČT24 uvedla, že následně způsobila požár a mohutnou explozi.
V každém případě po zkáze Hindenburgu už letecký svět nikdy nebyl tím, co před ní. Havárie této luxusní vzducholodi nebyla sice zdaleka první, ale přirozeně vyvolala obrovskou mediální pozornost. Důvěryhodnost vzducholodí byla tak nalomená, smithonianmag.com píše, že se jako druh dopravy stala zcela neperspektivní. S nadsázkou by se dalo říci, že budoucnost vzducholodí pohřbila jedna jediná jiskra.
„I když měli Němci velmi promyšlené a propracované protokoly, nikdy by to nebylo bezpečné, prostě nelze bez rizika provozovat létající bombu,“ říká historik Dan Grossman v rozhovoru pro Live Science.