Anglický fotograf a vědec William Henry Fox Talbot byl synonymem pokroku ve světě fotografie. Spolu s Nicéphorem Niépcem a Louisem Daguerrem patřil mezi muže, kteří sehráli klíčovou roli při vzniku fotografie a všech jejích následných verzí.
William Henry Fox Talbot byl na počátku 19. století anglický vědec a akademik. Ačkoli byl Daguerrovým současníkem, jeho přínos k fotografii nesouvisel s tím, co se dělo v kontinentální Evropě nebo s Daguerrem.
Talbot studoval také fyziku, filologii a matematiku. Hovořil několika jazyky a zajímal se o botaniku, filozofii a archeologii. V roce 1833 se Talbot začal zajímat o fotografie pořízené pomocí camery obscury. V roce 1841 získal patent na kalotypii, někdy nazývanou „talbotypie“. Touto fotografickou technikou bylo možné z jednoho papírového negativu vytvořit na papíře mnoho pozitivních snímků.
Použitím kyseliny gallové po expozici v temné komoře dokázal Talbot zkrátit dobu expozice a zároveň umožnil vyvolání latentního obrazu. Začal používat metodu fixace fotografie hyposulfitem sodným, kterou mu ukázal sir John Herschel. Soli stříbra lze rozpustit pomocí hyposiřičitanu sodného, známého také jako thiosíran sodný. Jako ustalovač pro fotografování stříbra se tato látka používá dodnes.
Opravy fotek pomocí jodidu draselného
Obraz byl exponován přímo na papír pomocí mikroskopických kamer metodou známou jako „print out“, a protože materiál při vystavení světlu ztmavl, nebyly k vytvoření obrazu použity žádné chemikálie. Na rozdíl od současnosti tehdy neexistovala žádná „emulze“ ani „vyvolávání“. Pomocí jodidu draselného Talbot snímky „opravoval“, ale nakonec mu vycházely „negativy“, zatímco chtěl „pozitivy“.
Proto tento výjimečný muž vyvinul metodu využití kontaktního tisku k přeměně negativů na pozitivy.
Pod původní kus natřeného papíru umístil druhý kus, který vystavil světlu. Obraz byl obrácený, protože dříve světlé části ztmavily spodní list, zatímco tmavší, negativní oblasti bránily průchodu světla k němu. Tuto techniku označoval jako „fotogenickou kresbu“. Jedinou nevýhodou bylo, že se mu stále nedařilo u fotografií získat požadovanou úroveň detailů.
Náhoda, co změnila svět fotografie
Talbot se vytrvale snažil svůj postup vylepšit. Na svůj největší objev ale nakonec přišel omylem. Zřejmě exponoval snímek, který se mu nezdál „funkční“ poté, co před expozicí nanesl štětcem na papír kyselinu gallovou. Stránka byla prázdná. Když se později vrátil, obraz tam byl a Talbot z toho vyvodil, že kyselina gallová fungovala jako vývojka.
Při tisku na solený papír vzal Talbot obyčejný papír, natřel ho chloridem sodným, nechal ho zaschnout a pak ho znovu natřel dusičnanem stříbrným. Výsledkem byl chlorid stříbrný, který se ukázal být citlivější na světlo a umožnil mu zkrátit dobu expozice a pořídit snímky lepší kvality.
Jeho objev je mezi fotografy ceněn dodnes.
Zdroj:
BBC, study.com, photofocus.com