Zlato. Symbol bohatství, moci a jistoty už po tisíce let. Ani v digitálním věku plném virtuálních měn a algoritmů neztratilo na významu. Tenhle cenný kov zůstává nenahraditelný – nejen jako investice, ale i jako ekonomický pilíř, který drží světovou ekonomiku v rovnováze. Která země dnes sedí na největším zlatém pokladu? A proč na tom pořád dost záleží?
Kdysi bylo zlato zárukou každé mince a bankovky. Říkalo se tomu „zlatý standard“. Ještě v polovině 20. století se síla měny odvíjela od zásob zlata, kterou vlastnila země, co ji vydala. Vždy jste tak měli jistotu, že ta která bankovka je jištěná zlatem, i když třeba jen ve velmi malém množství.
Jak však ekonomiky rostly, tahle provázanost postupně mizela. Zlatý standard přestal být ukazatelem síly měny a poslední, kdo se s ním rozloučil, bylo Švýcarsko v roce 1999. Přesto ale zlato nikam nezmizelo. A pořád je cenné. Dokonce stále platí, že v každé krizi jeho hodnota stoupá.
Proč je zlato pořád důležité
Když přijdou ekonomické nebo geopolitické otřesy, je stále jedním z nejbezpečnějších přístavů pro státy i investory. Centrální banky tak i dnes plní své trezory zlatými cihlami. I my Češi se v poslední době snažíme zlatem zásobit, velké zásoby tohoto cenného kovu si ostatně guvernér ČNB Aleš Michl určil za jeden ze svých hlavních cílů takřka okamžitě po svém nástupu do funkce.
Česká národní banka ve druhém čtvrtletí letošního roku nakoupila skoro šest tun zlata, na konci pololetí jsme měli v trezorech přes 41 tun blyštivého cenného kovu. Do konce mandátu by Michl měl rád v trezorech rovných sto tun.
„Stihneme to. Máme 130 miliard eur devizových rezerv, to jsou velké peníze, a je potřeba je investovat do různých typů aktiv a jedno z těch aktiv bude zlato. Nejméně ho bylo osm tun, v současnosti ho máme přes 40 tun a budeme dál nakupovat,“ plánuje.
A jak si v tomto směru stojí jiné státy? Zatím bezkonkurenčním lídrem zůstávají co do držení zlata Spojené státy americké. Vlastní neuvěřitelných 8 133 tun zlata – téměř čtyřikrát tolik co Čína nebo Rusko. Tento obrovský poklad, jehož hodnota dosahuje astronomických 628 miliard dolarů, není jen ukázkou moci. Slouží také jako poslední obranná linie americké ekonomiky pro případy katastrofických scénářů, jako je hyperinflace nebo totální hospodářský kolaps.
Evropa nezůstává za Amerikou nijak zvlášť pozadu, ačkoli jednotlivě se s tímhle kolosem nikdo měřit nemůže. Ale třeba Německo, Itálie a Francie společně drží přes osm tisíc tun zlata, což je v podstatě tolik, co mají Američané. Na opačné straně planety je situace jen o málo horší než v Evropě. Rusko vlastní 2 336 tun zlata, Čína 2 264 tun.
Letos nejvíc nakupovalo Turecko
Zajímavostí letošního roku je přitom rekordní poptávka po zlatě. V první polovině roku 2024 centrální banky nakoupily celkem 483 tun, což překonalo všechny dosavadní rekordy. Největším kupcem bylo Turecko, které navýšilo své zásoby o 45 tun, a následovala Indie s 37 tunami. Čína, která byla do roku 2023 pravidelným kupcem, letos své nákupy v květnu a červnu dočasně zastavila. Přesto si udržuje pozici jednoho z největších světových držitelů zlata.
Žebříček 10 zemí, které mají největší zásoby zlata vypadá takto:
- Spojené státy – 8,133 tuny
- Německo – 3,352 tun
- Itálie – 2.452 tun
- Francie – 2,437 tun
- Rusko – 2,336 tun
- Čína – 2,264 tuny
- Švýcarsko – 1,040 tun
- Japonsko – 846 tun
- Indie – 841 tun
- Nizozemsko – 612 tun
Zdroj: forbesindia.com, investopedia.com, cnb.cz