Úterý, 23 července, 2024

Medicína v antice: Sloní žluč na lepší dech nebo gladiátorská krev jako lék na epilepsii

- Reklama -

Od doby, co jsou na světě lidé, existují nemoci a choroby. A přesně tak dlouho, jak dlouho existují nemoci, se na ně vyrábí léky. Některé se těší oblibě už stovky let, možná i tisíce. Jiné staré léky se uchytily… řekněme trochu méně.

- Reklama -

Zřejmě málokoho překvapí, že různé kultury a civilizace vyráběly vlastní léky a každá civilizace také měla vlastní léčebné postupy a procedury. Lidé používali jako lék, co měli zrovna k dispozici, zejména ve starověku, kdy mezinárodní obchod nekvetl jako dnes. A i když se léčebné metody minulosti zdají z dnešního pohledu někdy až překvapivě na úrovni, vznikly také ty, které časem upadly v zapomnění. A to je nejspíš dobře.

U některých z těchto „léků“ je totiž snadné pochopit, proč se nestaly hitem budoucích generací. Uvedeme si pár historických léčebných postupů, které zcela zaslouženě skončily v propadlišti dějin. Některé vás možná překvapí, jiné šokují a další vám rozhodně budou připadat až strašidelné.

Jak vypadala medicína v antice

Lebky zastavují skřípání zubů – Babylon

lebka
Foto: Pixabay.com

Jak se měli nemocní Babylónii? Dobře tedy ne. Nejčastější diagnóza při nemoci byla prostá: trestá vás bůh nebo démonické síly.

Pokud zdravotní problém spočíval v tom, že se s vámi jen „pokoušel spojit zemřelý člen rodiny“, tedy duch zemřelého, podle babylonského doktora se jeho přítomnost projevovala skřípáním zubů takto napadeného člověka ve spánku. A na to v Babylóně lék měli!

- Advertisement -

Babylonští lékaři věřili, že nejlepším způsobem, jak ducha „vymýtit“, je spát týden s lidskou lebkou hnedle vedle postele, jak informuje delorenzodentistry.com. To ale samozřejmě návštěvu z podsvětí úplně neodradilo. Abyste se ducha úplně zbavili, bylo ještě třeba každou noc před spaním lebku 7x políbit nebo olíznout.

Jak moc byla tahle „léčba“ účinná, si asi dokážete představit sami…

Krev gladiátora léčí epilepsii – Řím

gladiator v arene
Gladiátoři byli v době antického Říma naprosto uctívaní, stejně jako jejich krev, játra a kosti. Ilustrační foto: Pixabay.com

Epileptici v Římské říši si nemuseli dělat starosti, římští doktoři na tuhle nemoc měli „osvědčený“ lék, píše mindhacks.com. Krev padlých gladiátorů (nebo někdy také jejich játra). Krev měla podle lékařů vlastnosti potřebné k tomu, aby se nemocní zbavili svých problémů. O tom, že tahle léčba fungovala, dokonce informovalo více starověkých historiků. Ale vážně to tak bylo?

Spíše ne. Mnohem pravděpodobnější se zdá jakýsi placebo účinek předepsané krve, Římané prostě věřili v úspěch díky sérii několika spontánních uzdravení.

A vzhledem k tomu, že gladiátorské zápasy začaly jako etruské pohřební hry a jejich náboženský význam pokračoval i v římském období, není divu, že se obchodovalo i s gladiátorskou krví a ostatky. V důsledku historického a náboženského významu gladiátorských her se v období antického Říma prostě věřilo, že krev bojovníků má téměř magické vlastnosti.

Všechno dobré ovšem jednou končí. A tak, když gladiátorské zápasy kolem roku 400 n. l. vyšly z módy, nastoupili na místo „zazračných gladiátorů“ popravení jedinci a „léčba krví“ pokračovala i bez celého gladiátorského pozlátka.

Sloní žluč osvěžuje dech – Čína

Žluč se podle stránek US National Library of Medicine v tradiční čínské medicíně používala odjakživa. Ve starověku se to zkoušelo i s tou sloní. Zmiňuje se o tom proslulý čínský lékař Lei Xiao ve svém Pojednání o přípravě léků, které pochází z 5. století.

Sloní žluč se podle jeho zápisků používala k léčbě zápachu z úst a špatného dechu. Ačkoli se to zdá trochu proti logice, staří čínští lékaři na účinnost léku přísahali. Žluč ředili vodou a nařizovali svým pacientům, aby směs kloktali.

To však nebylo jediné využití sloní žluči. Mohla se také sušit a rozemlít do pilulek se žlučí kapra obecného, medvěda, vola a pižma. Tyto pilulky užívané se zeleným čajem prý dokázaly vyléčit slepotu způsobenou atrofií zrakového nervu a zelený zákal.

Těhotenství zastaví bloudící dělohu – Řecko

řecké ženy antika
Řecké ženy to v antickém období neměly zrovna jednoduché. Ilustrační foto: Pixabay.com

Ve starověkém Řecku byla jednou z nejnebezpečnějších věcí, které ženám hrozily, tzv. „bloudící děloha“. Podle řeckých lékařů, jako byl Hippokrates, se děloha ženy může někdy v těle pohybovat nahoru a dolů a také do stran, což pak způsobuje celkové oslabení těla. Pokud se děloha snesla příliš dolů, mohla podle řeckých lékařů způsobit i smrt.

Aretaeus z Kappadokie proslul tvrzením, že se děloha v určitých případech „sama od sebe pohybuje sem a tam“, píše wired.com. Jaký byl na to podle něj lék? Co nejčastější těhotenství.

Mělo se za to, že se plozením dětí děloha zaměstná, takže přestane po těle bloudit.

Trepanace při bolestech hlavy – Peru

Trepanace je nejstarší známou operací na světě. Je to hrůzostrašný úkon, při kterém se člověku do hlavy vyřízne, vyvrtá nebo vyškrábne otvor, který se pak uměle zacelí. A málokdy se povede tak, aby se obešla bez následků.

Nebezpečí spojené s provozováním trepanací ale starověké Peruánce nijak nestrašilo. Na andské vysočině byly nalezeny trepanované lebky z doby 400 let před naším letopočtem. Podle nationalgeographic.com jich tam dokonce bylo nalezeno více než v kterékoli jiné starověké civilizaci na světě.

Zvířecí trus jako antikoncepce – Egypt

anticky egypt ra
I nejvyšší egyptské vrstvy, co uctívaly boha Ra se nejspíš občas léčily trusem. Foto: Mixpixel.net

Z civilizace, která téměř dokonale porozuměla lidskému tělu a která se pyšnila na svou dobu dokonalým lékařským systémem, pochází podle BBC možná trochu překvapivý lék: zvířecí trus. Ten se používal překvapivě často.

Krokodýlí trus se používal jako antikoncepce u žen. Lékaři ale při léčbě používali i výkaly jiných zvířat. Trus měl podle nich léčivé účinky a dokázal zahánět zlé duchy.

Zdá se vám to šílené? Není se co divit. Zní to tak. Jenže to vážně mělo svůj efekt! Jak ukázaly moderní výzkumy, mikroflóra trusu některých zvířat vážně obsahuje antibiotické látky. A co dělají antibiotika víme tak nějak všichni, že…

- Reklama -

Podobné články

- Reklama -

Také jsme psali

Abraham Lincoln: Největší hvězda wrestlingu své doby. Věděli jste, čím se v mládí živil nejslavnější prezident USA?

Při pohledu na známou podobiznu důstojného muže s plnovousem by málokoho napadlo, že se před započetím politické kariéry se živil jako profesionální zápasník. A...

John Lennon a jeho smrt: Co vedlo Marka Davida Chapmana k jeho činu?

Co vedlo samozvaného zbožného křesťana Marka Davida Chapmana k tomu, aby vypálil ze své zbraně a zabil člověka, kterého předtím v životě nepotkal? Chapman,...

Historické testy mužnosti: Brutální přechodové zkoušky plné bolesti, krve či nahoty

Stát se mužem v České republice znamená buď dovršení 18 let, ztrátu panictví nebo nástup do prvního zaměstnání. Snadné, že? V některých částech světa...

Frederic Chopin chtěl, aby z něj vyřízli srdce a uchovali ho. Nakonec ukázalo, jak zemřel

Srdce slavného skladatele zažilo po Chopinově smrti velké přesuny.

CIA vyvinula v 70. letech špionážní vážku na odposlouchávání Rusů

V sedmdesátých letech minulého století se úřad CIA pro výzkum a vývoj chopil nevídaného úkolu. Vyvinul drobné odposlouchávací zařízení v podobě vážky.

Rusové využívají k obraně Sevastopolu i delfíny

Delfíni, ti hraví mořští tvorové známí svou chytrostí, se čím dál častěji stávají rekruty ruského vojenského námořnictva. Hlídají momentálně především námořní základnu v Sevastopolu na Černém moři. Tento krok má za cíl odradit potápěče od přiblížení k základně.

Geny netopýrů mohou obsahovat klíč k léčbě covidu a rakoviny

Vědci se pokouší odhalit záhadný genom netopýrů, díky kterému jsou tito tvorové obdařeni neobyčejnou odolností vůči covidu i rakovině. Odborníci kvůli tomu studují netopýry už řadu let v naději, že se jim povede tajemnou netopýří imunitu přenést i na lidi.

Spojené Arabské Emiráty chtějí postavit podmořskou rychlodráhu do Indie

Třeskuté město Mumbai v Indii a přístavní perla Fujairah ve Spojených Arabských Emirátech (SAE) se propojí prostřednictvím podmořské rychlodráhy.

Neuvěřitelný příběh fenky Bobbie: Za milovanou rodinou ušla víc než 4 tisíce kilometrů

Když se v srpnu roku 1923 rodina Braizerových vydala na dovolenou k příbuzným do daleké Indiany, malý skotský ovčák Bobbie u toho neměl chybět. Byl to pes obyčejného vzhledu, ale s neobyčejným srdcem. Když se pak rodině ztratil, vyrazil na dlouhou, strastiplnou cestu, aby ji znovu našel. Nikdo přitom netušil, jak neobyčejný příběh tím tenhle pejsek začal psát.

Stručná historie loveckých psů: Pomáhají lidem už více než 20 tisíc let

Přátelství psů a lidí má dlouhou historii. A jedním z hlavních důvodů, proč se tohle kamarádství budovalo po dlouhá staletí, byl dozajista lov.
- Reklama -