Nová studie zjistila, že klíčem k sebezničujícímu chování chobotnic je nejspíš několik biochemických změn, hlavně tedy ta, která produkuje prekurzor cholesterolu.
Chobotnice přes veškerou svou podivuhodnou inteligenci a zdánlivě nadpřirozené schopnosti, kdy umí měnit barvu a regenerovat končetiny, často umírají tragickou smrtí. Že nevíte, proč? Poté, co matka chobotnice naklade snůšku vajíček, přestane jíst a chřadne. Než se vajíčka vylíhnou, většinou je už mrtvá. A některé samice v zajetí tento proces dokonce záměrně urychlují, když se zohavují o štěrkovité mořské dno nebo dokonce pojídají části vlastního těla.
Vědci už zjistili, že za toto chování jsou zodpovědné optické žlázy zvířat. Když se tyhle žlázy odstraní, chobotnice znovu přijímají potravu a žijí o několik měsíců déle. Jakým způsobem ale tyto žlázy vyvolávají hrůznou smrt zvířete, bylo dosud záhadou.
Chobotnice se před smrtí zblázní
„Zarážející je, že procházejí postupnými změnami, kdy se zdá, že se těsně před smrtí zblázní,“ uvedl v nedávné tiskové zprávě profesor neurobiologie na Chicagské univerzitě Clifton Ragsdale.
V aktuální studii chování chobotnic v časopise Current Biology vědci dokázali, že optická žláza u matek chobotnic prochází po snesení vajec masivním posunem v metabolismu cholesterolu, což vede k dramatickým změnám v produkci steroidních hormonů.
Mají to s cholesterolem všichni stejně?
Změny v metabolismu cholesterolu u jiných živočichů, včetně člověka, mohou mít vážné důsledky pro dlouhověkost a chování, a tým vědců pracujících na studii se proto domnívá, že to odhaluje důležité podobnosti ve funkcích těchto steroidů napříč živočišnou říší – jak u měkkotělných hlavonožců, tak u obratlovců.
„Víme, že cholesterol je důležitý z hlediska výživy a také v rámci různých signálních systémů v těle,“ říká hlavní autor Z Yan Wang, nastupující docent psychologie a biologie na Washingtonské univerzitě, který studii inicioval jako doktorand na Chicagské univerzitě. „Podílí se na všem, od pružnosti buněčných membrán až po produkci stresových hormonů, ale je pro nás velkým překvapením, že hraje roli i v tomto procesu životního cyklu.“
Nyní se Yan Wang se svým týmem snaží zjistit, proč se k sebevražednému chování uchylují jen některé druhy chobotnic. ZKoumají zejména menší pacifickou chobotnici pruhovanou, která v době porodu funguje normálně. To, zda její optické žlázy fungují podobně ve třech nově zjištěných drahách, by mohlo být obrovským vodítkem k tomu, proč některé matky chobotnic po porodu pokračují dál – a jiné se hroutí a samy chtějí zemřít.
Zdroj:
Independent, NY Times, Smithonianmag.com