Revoluce v oblasti umělé inteligence v nedávné době překvapila většinu světa. Díky řadě nedávných pokroků se dostala do popředí zájmu každého z nás. Nyní se nová AI z Japonska chystá posunout věci na další úroveň.
V letošním roce nebyla o příběhy s umělou inteligencí nouze. Od vzestupu ChatGPT přes chaos, který způsobil generátor obrázků Midjourney, až po hrozící propouštění, protože práci skoro všecz lidí převezmou roboti – umělá inteligence se dostávala do hlavních zpráv zleva i zprava.
Zájem o tohle téme ještě přiživily významné osobnosti technologického světa. Známé tváře včetně Elona Muska ze společností Tesla a Twitter a spoluzakladatele společnosti Apple Steva Wozniaka napsaly otevřený dopis vyzývající svět k pozastavení vývoje umělé inteligence kvůli „hlubokým rizikům pro společnost a lidstvo“.
Umělá inteligence vytvořila obrazy viděného
Navzdory těmto obavám však pokrok nelítostně pokračuje. Tento týden japonští vědci představili pozoruhodnou novinku ve světě umělé inteligence: technologii, která dokáže číst lidskou mysl.
Proces, známý jako stabilní difúze (SD), využívá mozkovou aktivitu k vytvoření vysoce věrných obrazů toho, na co se testované subjekty dívaly na obrazovce. Technologii vyvinul neurovědec Yu Takagi a jeho výzkumný partner Shinji Nishimoto na univerzitě v Ósace.
Takagi, který je 34letým docentem, vyprávěl o surrealistickém zážitku, když viděl první obrazy vytvořené pomocí SD. „Šel jsem do koupelny, podíval se na sebe do zrcadla. A uviděl svůj obličej a pomyslel si: ‚Dobře, to je normální. Možná se nezblázním,“ popsal svůj dojem.
Ještě neumíme dekódovat představy a sny, upozorňují vědci
SD dokázal vytvořit obrazy, které se velmi podobaly původním obrazům předváděným účastníkům pokusu. A to přestože technologie nebyla vyškolena k vytváření takových výsledků. Studie byla prezentována na konferenci o počítačovém vidění a rozpoznávání vzorů, což, jak vědci doufají, urychlí legalizaci procesu a povede k rozšíření zkoušek.
Přestože někteří novinku vítají jako další průlom ve světě umělé inteligence, jiní se obávají možnosti zneužití. To bude nepochybně hlavním bodem jednání na nadcházející konferenci.
Takagi pokračuje ve vývoji, ale rychle upřesňuje, že technologie ve skutečnosti zatím číst myšlenky technicky nedokáže. „Neumíme dekódovat představy ani sny, ale v budoucnu je tu potenciál to dokázat,“ říká. Soukromí je pro Takagiho nejvyšší prioritou. Domnívá se, že „je třeba vést diskuse na vysoké úrovni, aby se zajistilo, že k ničemu podobnému nemůže dojít“, pokud vláda nebo instituce získá přístup k této technologii.
K dokonalým výsledkům je potřeba další pokrok
Podle Takagiho a Nishimota stojí na cestě ke skutečnému čtení myšlenek umělou inteligencí dvě významná úskalí. Jsou to technologie skenování mozku a samotná umělá inteligence. Navzdory pokroku v oblasti neuronových sítí se vědci domnívají, že přesné a spolehlivé dekódování představ vizuálních zážitků může trvat desítky let. V pokusu, který provedli Takagi a Nishimoto, musely subjekty sedět ve skeneru fMRI až 40 hodin. Což je nákladné a časově náročné.
Navíc metodu použitou v této studii nelze přenést na „nové subjekty“. Tvar mozku se totiž u jednotlivých osob liší a model vytvořený pro jednu osobu nelze aplikovat na jinou. Závěrem se sluší podotknout, že i když jsou obavy o ochranu soukromí oprávněné, až tato technologie dosáhne svého plného potenciálu, mohla by mít pozitivní dopad na mnoho odvětví, včetně medicíny, komunikace nebo zábavy.
Zdroj:
science.org, aljazeera.com, news24.com