Tanečnice Josephine Bakerová ukázala za války charakter a odvahu, za které by se nemusel stydět žádný opravdový hrdina.
Ikonická bavička jazzového věku, proslulá svými riskantními vystoupeními, tanečnice Josephine Bakerová se s nástupem nacistů nehodlala smířit. Reagovala na začátek druhé světové války tak, že se stala špionkou francouzského odboje.
Jacques Abtey je muž, který strávil první dny druhé světové války náborem špionů, aby shromažďovali informace o nacistickém Německu a dalších mocnostech Osy. Šéf tajné služby typicky vyhledával muže, kteří mohli cestovat inkognito. Pro tanečnici a zpěvačku amerického původu ale nebylo typické nic.
Kruté dětství, útěk z Ameriky a nebývalý úspěch
Bakerová vyrůstala bez otce v řadě krysami zamořených chatrčí. Škole moc nedala, poprvé se vdala ve třinácti letech. V devatenácti letech pak odešla z Ameriky, kde ji diskriminovali kvůli barvě pleti, a začala vystupovat jako burleskní tanečnice v pařížských hudebních sálech, kde se díky svým riskantním tanečním kreacím oděná jen do šňůry perel a gumové banánové sukně stala senzací jazzového věku.
Poté, co se začala věnovat zpěvu a hraní ve filmech, se stala nejlépe placenou bavičkou v Evropě.
Josephine Bakerová? Představitelka všeho, co Hitler nechtěl
Začátek druhé světové války pozastavil Josephinino další vystupování. V té době se provdala za svého třetího manžela, francouzsko-židovského cukrovarnického makléře Jeana Liona. Manželé se později v roce 1941 rozvedli, ale v té době začala Josephine představovat mnohé z toho, čím Hitler a nacisté opovrhovali.
Byla to úspěšná černoška v mezirasovém manželství s Židem, která byla také otevřeně bisexuální a měla několik dlouhodobých, poloveřejných vztahů s jinými ženami. Když v roce 1940 začali Němci postupovat na Paříž, Josephine stejně jako miliony dalších Pařížanů z města uprchla.
Z tanečnice vyznamenanou agentkou
Josephine se přestěhovala na zámek, který si pronajala na jihu Francie. Po pádu Paříže se Bakerová dostala do kontaktu s Jacquesem Abteyem, šéfem francouzské protivojenské rozvědky. Abtey byl náborář – získával lidi, kteří by se mohli zapojit do špionáže a pomoci tak odboji proti nacistické okupaci. Dohodli se spolu na spolupráci.
Bakerová přijímala uprchlíky prchající před nacistickou perzekucí, ubytovávala odbojáře a účastnila se večírků, kde se střetávala s vysokými představiteli zemí Osy. Josephine Bakerová předávala spojencům zpravodajské informace připínáním poznámek na své spodní prádlo. Když nacisté dostali tip na její záškodnickou činnost, navštívili její zámek, kde se jí ale podařilo nechtěné návštěvníky přesvědčit, že se ve skutečnosti žádné odbojové činnosti neúčastní.
Josephine Bakerová po setkání s nacisty raději uprchla z Francie a vrátila se až po skončení druhé světové války. Mnoho let se pak věnovala shánění peněz pro Pařížany, které zasáhla nacistická okupace. V roce 1945 ji generál Charles de Gaulle jmenoval Rytířem čestné legie, což je nejvyšší francouzské vyznamenání za vojenské a civilní zásluhy.
Zdroj:
Guardian, history.com, historyextra.com