Někdy může být průvodcem historie i neúprosný vítr. Nashtifanské větrné mlýny, skryté na území iránského Khorásánu, pozorovaly staletí lidského úsilí. Možná i tisíciletí. Poznejte jejich jedinečné rysy a kulturní význam.
Historici tvrdí, že Nashtifanské větrné mlýny, někdy zvané také Ali Qapu, spatřily světlo světa kolem roku 1000 našeho letopočtu, během doby Seldžuků. Khorásán, kde tyto mlýny dnes stojí, byl kdysi důležitým střediskem zemědělství a obchodu. Mlýny se staly důležitým prvkem v místní ekonomice. Jejich úkolem bylo mletí obilí, včetně pšenice a ječmene, které se následně prodávaly na místních trzích nebo byly vyváženy do jiných částí regionu.
Jak mlýny fungují?
Za povšimnutí stojí i ojedinělý návrh Nashtifanských větrných mlýnů. Jsou vybudovány výhradně z přírodních materiálů, včetně hlíny, slámy a dřeva, a neobsahují žádné kovové části. Lopatky mlýnů jsou z palem rostoucí v místním prostředí. Jsou spleteny dohromady a spojeny s centrálním hřídelem. Ten je spojen s obrovským mlecím kamenem, jenž slouží k rozemletí obilí. Ručně vytvořené dřevěné lopatky se točí s nečekanou rychlostí a silou i během divokých zimních měsíců.
Jak tyto mlýny pracují? Využívají sílu větru k pohybu lopatek, které roztáčejí centrální hřídel. Ta je propojena s mlecím kamenem, jenž rozmělňuje obilí na mouku. Tyto mlýny jsou postaveny tak, aby využívaly vítr, který fouká ze severozápadu. Díky svému jedinečnému designu jsou také schopny přizpůsobit se změnám směru větru. A při správné péči mohou přežít ještě celé generace.
Kulturní poklad
Nashtifanské větrné mlýny nejsou jen hospodářským pilířem oblasti, ale také kulturním symbolem. Jsou považovány za jedny z nejstarších příkladů využití větrné energie na světě a jsou uznány jako světové dědictví UNESCO. „Nish Toofan“ je původním názvem Nashtifanu, odkazující na silné větry, které kolem mlýnů proudí. Mlýny byly v průběhu své historie oslavovány v poezii, literatuře a hudbě a staly se trvalým symbolem vynalézavosti a obročí lidí z Khorásánu.
Během staletí mnoho Nashtifanských větrných mlýnů zchátralo nebo bylo zničeno, především díky moderním technologiím. Nicméně v nedávné době se obnovil zájem o větrné mlýny a jejich ochranu. Několik organizací, včetně Íránské organizace pro kulturní dědictví, podniklo úsilí o obnovu zbývajících mlýnů a o šíření povědomí o jejich kulturním významu.
Zdroj: