Ragnar Lothbrok skutečně žil. Byl válečníkem a jako první Skandinávec napadl Británii. Je zmiňován v několika severských legendách. Nejvýznamnější je Sága o Ragnarovi Lothbrokovi, která je považována za nejvýznamnější literární dílo středověkého Dánska popisující rané dějiny země. V anglosaských kronikách je zmiňována postava „Ragnall“ a „Reginherus“ – mocného vikingského nájezdníka. Tato jména jsou považována za dvě varianty slova Ragnar.
Nejen jméno Ragnar, ale i přízvisko Lothbrok, měly v dobových zprávách více podob. „Lothbrok“ by se dalo ve staroseverštině vyložit jako „chlupaté břicho“. Přezdívka se ale nesouvisela faktem, že by Ragnar trpěl přílišným ochlupením, ale údajně vznikla, protože si hrdina nechal vyrobit koženou zástěru jako ochranu k boji s drakem.
Ragnarovy bitvy
V díle Gesta Danorum (1185) dánského historika Saxo Grammatica je Ragnar zaznamenán jako dánský král, velmi agresivní a lačný boje. Jeho válečná tažení zahrnovala i bitvu s císařem Svaté říše římské Karlem Velikým. Ragnar byl pohromou raně středověké Anglie i Francie. Mnohokrát podnikl nájezdy na anglické království Northumbrii a Wessex. Výpad do Západofranské říše skončil obléháním Paříže v roce 845.
Podle Saxovy knihy byl Ragnar zajat anglosaským králem Aellou z Northumbrie a vhozen do hadí jámy, kde zemřel. Tento příběh je vylíčen také v pozdějších islandských dílech Ragnars saga loðbrókar a Þáttr af Ragnarssonum.
Ragnarův život a synové
Ragnar byl třikrát ženatý: poprvé se štítonoškou Lagerthou, podruhé se šlechtičnou Þórou Borgarhjǫrtr a potřetí s princeznou Aslaug. Každá z těchto žen má svůj vlastní zajímavý příběh. O Aslaug se říká, že byla dcerou drakobijce Sigurda a valkýry Brynhildy. Póra byla dcerou Jarla Herruða z Götalandu (města, které zachránil před zmíněným drakem).
Ragnar zplodil pět synů (všichni historické postavy). Ivar Bezkostný, Björn Železný, Halfdan Ragnarsson, Sigurd Hadí oko a Ubba se stali náčelníky, kteří společně vedli Velkou pohanskou armádu. V letech 865-878 vtrhli do Anglie a ovládli ji.
Seriál Vikingové
Seriál Vikingové na kanálu History Channel je historické drama, které volně vychází z faktů a severských ság. Celkově je seriál velmi zdařilý, je skvěle obsazený, herci podávají mimořádné výkony, je výpravný, má skvělou hudbu i kameru. Problémy jsou v něm jen s historickou přesností děje. Některé nesrovnalosti můžeme považovat za autorkou licenci tvůrců seriálu, jiné jsou ale historickou neznalostí.
Například Ragnarův „bratr“ Rollo je postava založená na norském Vikingovi Gange-Rolfovi, muži, který se stal prvním vládcem Normandie. Narodil se v roce 846 a zemřel v roce 930, takže nejenže nebyl Ragnarovým bratrem, ale navíc je zahrnut do událostí, které se odehrály ještě před jeho narozením.
Fanoušci seriálu si jistě vybaví, jak Ragnar s družinou během prvního dílu přepadli klášter na Lindisfarne. Tento nájezd se skutečně odehrál v roce 793. Ragnar a jeho vojáci dle historických pramenů před Lindisfarne byli. Ve třetí sérii pak Ragnar a jeho posádka ani trochu nezestárli a zaútočí na Paříž, což je událost, která se odehrála v roce 845 a znovu v roce 885, tedy více než 50 nebo 90 let po vyplenění kláštera Lindisfarne. Jinými slovy, Ragnar a jeho druhové Vikingové museli vynalézt stroj na cestování v čase, o kterém se v učebnicích dějepisu nepíše.
V neposlední řadě seriál líčí Ragnara jako člověka okouzleného křesťanskou vírou. Ve skutečnosti nikdy nebyl pokřtěn, jak seriál líčí. K masovým konverzím dánských Vikingů došlo až téměř o století později.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ragnar_Lodbrok
https://coolmagazin.iprima.cz/serialy/nejslavnejsi-realni-vikingove-ragnar-rollo
https://www.postavy.cz/ragnar-lothbrok/