Tentokrát jsme pro vás připravili klasické hledání rozdílů. Princip je všeobecně známý. Před sebou vidíte na první pohled dva stejné obrázky. Na pohled druhý se ale liší ve dvanácti detailech. Vaším úkolem je najít všechny do minuty. Termín je to šibeniční, máte minutu. Dvanáct rozdílů není málo. Některé jsou poschovávané skutečně rafinovaně.
Co se děje v mozku během luštění kvízu?
Prvním krokem je vnímání obrazu. Jakmile se na obrázky podíváme, světlo pronikne do našich očí a stimuluje fotoreceptory na sítnici. Fotoreceptory přeměňují světelné signály na elektrické impulsy, které posílá do mozku optický nerv.
Pak se proces přesouvá dále. První zastávkou je primární zraková kůra v zadní části mozku. Ta zpracovává elektrické signály a dává jim smysl. Mozek rozezná tvar, barvu a strukturu obrazu.
Teď už víme, co na obrázcích vidíme, ale stále ještě musíme splnit hlavní úkol – najít rozdíly. Tady přichází na řadu frontální kůra, která nám umožní soustředit se na úkol a koordinovat naše myšlenky. Frontální kůra spolupracuje s parietální kůrou, která zpracovává prostorové informace a umožňuje nám porovnat dva obrázky na základě jejich geometrických charakteristik.
V této fázi se dostáváme ke klíčové funkci: paměti. Porovnávané obrázky je nutné udržet v mysli. Hippokampus, zodpovědný za ukládání krátkodobých vzpomínek, se právě teď zapojuje do procesu a vytváří paralelně mentální mapu obou obrázků.
V okamžiku, kdy najdeme rozdíl, se do procesu zapojuje limbická soustava, konkrétně amygdala, zodpovědná za emoce. Uvolní se dopamin, který nám dává pocit radosti a je jakousi odměnou za splnění úkolu.
Podařilo se vám rozdíly najít? Pro ověření zde najdete správné řešení.
POKUD CHCETE PROCVIČIT MOZEK DALŠÍM KVÍZEM, DOPORUČUJEME TŘEBA TENTO S HLEDNÁNÍM POLÍ V MEDOVÉ PLÁSTVI.