Podle nedávné studie provedené na myších se zdá, že děti narozené starším otcům mají v dětství častěji problémy s komunikací.
Každé novorozeně křičí podobným, ale jedinečným stylem, což je jeho hlavní komunikační prostředek, kterým poutá pozornost dospělých pečovatelů. Mezinárodní výzkumný tým nedávno zkoumal hlasové chování myších mláďat, aby zjistil, jak věk otce ovlivňuje hlasovou aktivitu mláďat a růst jejich tělesné hmotnosti. Výzkum umožní lépe pochopit vývoj hlasu mláďat.
Podle výsledků studie lze pláč mláďat použít jako ukazatel vývoje. Pokud dítě pláče jinak, může to být známkou toho, že trpí poruchou autistického spektra nebo jinou neurovývojovou poruchu. Děti s těmito poruchami vykazují podle vědců specifické vzorce pláče.
Jiný křik může značit poruchu autistického spektra
Vědci ale zatím plně nerozumějí tomu, proč jsou vzorce pláče těchto dětí jedinečné. Byla provedena studie na myších, jejímž cílem bylo zjistit, jaký vliv má stárnutí otce na hlasové chování potomků, aby bylo možné lépe pochopit vztah mezi věkem otce a hlasovým chováním jeho potomků. Studii vedla profesorka Noriko Osumi z Tohoku University Graduate School of Medicine.
Podle jednoho z hlavních zjištění týmu mění pokročilý věk otce rané hlasové chování a zvyšuje počet potomků s atypickými vývojovými vzorci. „Tento hlasový rys mláďat narozených starým otcům je podobný hlasovému rysu mláďat modelových myší s poruchou autistického spektra. Mláďata narozená mladým otcům navíc vykazovala bohatý repertoár, zatímco mláďata narozená starým otcům vykazovala repertoár omezený,“ uvedl profesor Osumi.
Potomci starších otců vykazovali i nižší hmotnost
Aby vědci lépe porozuměli neurobiologii vokální komunikace, zkoumali nedávno ultrazvukové vokalizace myší. Jsou si vědomi toho, že mládě při odloučení od matky a ostatních mláďat ve vrhu vytváří ultrazvukové vokalizace složené z různých zvukových složek. Matka reaguje tím, že si pro mládě přijde, jakmile tyto zvuky uslyší. Myši se chovají způsobem, který je srovnatelný s chováním matky a dítěte u lidí.
Vědci zkoumali ultrazvukovou vokalizaci složenou ze slabik. Jejich analýzy ukázaly, že u mláďat s pokročilým věkem otce se počet slabik a jejich trvání snížily. Změnilo se také složení slabik, přičemž repertoár slabik byl u mláďat s otci pokročilého věku omezenější. Kromě toho měřili tělesnou hmotnost mláďat po dokončení každého ultrazvukového záznamu vokalizace. Porovnáním hmotnosti tým zjistil, že mláďata s otci pokročilého věku měla trvale nižší přírůstek tělesné hmotnosti než mláďata s mladými otci.
Zdroj:
sciencedaily.com, tohoku.ac.jp, eurekalert.com