Jack London měl těžké dětství, a tak se v pubertě rozhodl přijít k penězům jako pirát.
Když patnáctiletý Jack London dřel v zapařené továrně na okurky za deset centů na hodinu, vymyslel plán, který mu umožní vydělat mnohem víc peněz a vrátit se k vodě a obloze, po kterých se mu tolik stýskalo. Stal se pirátem. Ústřicovým pirátem.
Jihopacifická železnice začala pronajímat části svých pobřežních pozemků k výhradnímu užívání pěstitelům ústřic. Ústřice, které byly považovány za veřejný zdroj, se změnily v chráněný monopol. Toto převzetí připravilo dělnické rybáře o zdroj příjmů a potravin. Přestože se tedy tento čin stal trestným činem, policie často přihlížela, když námořníci pokračovali ve sběru ústřic z nyní soukromých přílivových farem, a tito „ústřicoví piráti“ získali pověst místních lidových hrdinů. Jack London se ochotně přidal do jejich řad.
Krádež ústřic pod rouškou tmy
London si půjčil peníze na koupi malé loďě jménem Razzle Dazzle a rychle zahájil pirátskou svou činnost. Pod rouškou tmy kradmo pilotoval šalupu do mělkých vod podél pobřeží zálivu. Ozbrojené stráže hlídkovaly v oblasti z vyvýšených plošin a Jack musel během nájezdu zachovávat absolutní ticho; sebemenší zvuk by se rozléhal nocí.
Jack s člunem najel na břeh poblíž ústřicového lože a pak s parťákem vylezl na přílivovou rovinu, brodil se hustým bahnem a plnil jeden pytel za druhým kořistí z měkkýšů. S rozbřeskem pak závodili s ostatními piráty na trzích v Oaklandu a předháněli se, kdo jako první prodá nasbírané ústřice za vysoké částky místním restauratérům, kteří se nezajímali o jejich původ.
Jack brzy zjistil, že za týden vydělá pirátstvím ústřic víc peněz než za celý měsíc v konzervárně, velkou část odevzdá rodině a ještě mu zbude dost peněz na to, aby se mohl jít bavit.
Muž mnoha profesí, který se rád rval a opíjel
Brzy se stal zkušeným námořníkem a vynikajícím pijanem a rváčem v hospodách na nábřeží. V sedmnácti letech se plavil přes Pacifik až k Beringovu moři na lodi lovící tuleně. Pracoval také šestnáct hodin denně v dickensovské továrně na konzervy v Oaklandu, cestoval nákladními vlaky od pobřeží k pobřeží, naučil se žebrat a krást, strávil třicet dní za potulku v krutém newyorském vězení a stal se přesvědčeným socialistou – to vše do svých devatenácti let.
O svých pirátských zážitcích pak napsal v knize Povídky rybářské hlídky, kde se ale stavěl na stranu bojovníků proti pirátům.
Zdroj:
calricestasz.com, jacklondonpark.com, Wikipedie, dvojka.rozhlas.cz, smithonianmag.com