Francouzský král Karel VI. věřil tomu, že je jeho tělo vyrobené ze skla. Proto ho někteří historici označují jako „Karla Šíleného“.
Urození lidé minulosti často věřili svým představám, kterým by se žádný služebník neodvážil odporovat. A kdyby se v téhle podivné disciplíně uspořádala soutěž, vyhrál by ji francouzský král Karel VI., který věřil tomu, že je ze skla. Proto ho někteří historici označují jako „Karla Šíleného“.
Jednoho horkého srpnového dne roku 1392 pochodoval mladý francouzský král Karel VI (1368-1422) s družinou rytířů a poddaných lesem poblíž Le Mans v severozápadní Francii na výpravě do Bretaně.
V záchvatu šílenství vraždil vlastní rytíře
Maniakální energie třiadvacetiletého panovníka, který se chtěl dostat k nepříteli, dosáhla takového stupně, že když jedno z pážat upustilo kopí, hlasité zařinčení padající zbraně uvrhlo galského panovníka do nekontrolovatelného šílenství. Slepě máchal mečem kolem sebe a podařilo se mu zabít pět vlastních rytířů, než byl stržen z koně a spoután. Nějak tak popsal první psychotickou epizodu tohoto vladaře králův kronikář Religieux de Saint-Denis.
I díky příběhům jako je tento dostal mladý vladař přizvisko „Karel Šílený“. Občas prý nepoznával svou ženu a děti a šíleně je proháněl po paláci. Odmítal i koupání, a to tak moc, že v listopadu 1405 ho do lázně dotáhli násilím, protože se odmítal mýt celých pět měsíců a tělo měl pokryté infikovanými boláky a všude měl vši. Dost absurdní také bylo, když předstíral, že je vlk a honil po hradě služebnictvo nebo stráže.
Oděv vyztužený železnými tyčemi
Jeho šílenost dostoupila vrcholu, když začal věřit tomu, že je jeho tělo ze skla. Aby ochránil své křehké tělo, oblékal se do speciálního vyztuženého oděvu. V obavách, že se při jejich doteku roztříští, navíc zakázal svým dvořanům, aby se k němu přibližovali.
„Jeho nemoc se den ode dne zhoršovala, až se mu úplně vytratila mysl. Někdy si myslel, že je ze skla, a nenechal na sebe sáhnout. Nechal si do oděvu vložit železné tyče a všemožně se chránil, aby neupadl a nerozbil se,“ napsal o něm budoucí papež Pius II..
Tato iluze mu také bránila v tom, aby vstoupil na jakékoliv bitevní pole, protože byl příliš cenný na to, aby ho někdo ohrožoval mečem. Nikdo se mu neodvážil postavit tváří v tvář, protože by každého takového odvážlivce nechal zabít. V roce 1422 byl Karel VI. už skutečně ztracený ve svém šílenství a nebyl schopen identifikovat svět kolem sebe, dokonce nepoznával ani královskou rodinu. V tom samém roce zemřel.
Zdroj:
history.co.uk, BBC, daily.jstor.org