Vědci tvrdí, že malý mozkový implantát může pomoci plně ochrnutým lidem s ALS znovu komunikovat.
Švýcarští a němečtí vědci tvrdí, že vyvinuli rozhraní mozek-počítač (BCI), tedy implantované zařízení, které umožnilo 34letému muži s těžkou ALS komunikovat s ostatními – a dokonce si třeba objednat pivo!
Progresivní neurodegenerativní onemocnění – známé také jako amyotrofická laterální skleróza nebo Lou Gehrigova choroba – postupně zbavuje pacienty schopnosti pohybovat se a mluvit. Touto nemocí trpí v Čechách téměř 800 lidí, podlehli jí například i bývalý premiér Stanislav Gross nebo slovenský fotbalista Marian Čišovský. Současná asistenční zařízení se při komunikaci s těžce postiženými pacienty dnes většinou spoléhají na pohyby očí nebo obličejových svalů při ovládání zařízení generujících řeč – jako například robotický generátor hlasu zesnulého fyzika Stephena Hawkinga.
Jak pomoci lidem, kteří nedokáží ani hýbat očima
Pokročilá ALS však může způsobit, že lidé nemají už takřka žádnou schopnost komunikační zařízení spustit. Pacienti se tak ocitají v děsivém stavu, kdy si sice uvědomují své okolí, ale nejsou schopni reagovat a jakkoli komunikovat.
Vědci však tvrdí, že jejich BCI, který se skládá ze dvou čtvercových mikroelektrodových polí, z nichž každé je ve velikosti pouhých 3,2 mm, obsahuje dvě sady 64 jehlových bodů, které zaznamenávají nervové signály z motorické kůry – části mozku zodpovědné za pohyb.
Systém se prý na základě mozkové aktivity naučil, kdy pacient – jehož jméno nebylo zveřejněno – odpovídá na otázky ano nebo ne. Nakonec byl schopen spojovat věty prostřednictvím programu, který nahlas četl abecedu.
Pacient byl schopný komunikovat v celých větách
Díky experimentu doktora Chaudharyho se pacient naučil vybírat – ne přímo očima, ale představou pohybu očí – jednotlivá písmena ze stálého proudu, který počítač vyslovoval nahlas. Písmeno po písmenu, zhruba každou minutu jedno, formuloval nakonec slova a věty.
„Wegen essen da wird ich erst mal des curry mit kartoffeln haben und dann bologna und dann gefuellte und dann kartoffeln suppe,“ napsal v jednu chvíli: „K jídlu si chci dát kari s bramborem, pak boloňskou polévku a bramborovou polévku.“
Přání se mu samozřejmě splnilo…
Výzkum technologie pokračuje, ale Jonas Zimmermann, neurolog ze švýcarského Wyssova centra pro bio a neuroinženýrství, vysvětluje: „Naše studie je první, která dosáhla komunikace u někoho, kdo už ke komunikaci vůbec neměl šanci.“
Zdroj:
Novinky, NY Times, livescience.com, nature.com