Melankomas z Kárie byl starověký boxer pocházející z oblasti dnes známé jako Turecko. Krom toho, že proslul svou vypracovanou postavou a hezkým vzhledem, byl známý především jako bojovník, který v ringu nikdy nedostal jedinou ránu.
Starověké olympijské hry jsou plné velkolepých příběhů o atletických výkonech a svérázných postavách, jako byl Melankomas z Kárie, starověký boxer, který získal několik olympijských věnců tím, že údajně nedělal nic jiného, než že se vyhýbal úderům soupeře, dokud to protivník nevzdal.
Než se ale dostaneme k Melankomasovi a jeho rekordu, stojí za to připomenout si, jak přesně muži boxovali v dobách antického Řecka. Ačkoli byl box funkčně podobný své dnešní verzi, tedy že se v něm dva muži snažili co nejvíc předělat svými údery obličej toho druhého, existovalo několik zásadních rozdílů, které činily tehdejší box mnohem nebezpečnějším než je ten dnešní.
Antický box byl o dost tvrdší než ten náš
Neexistoval žádný ring a boxeři se místo toho mlátili do obličejů na jakémkoli povrchu, který byl zrovna k dispozici. Přitom se museli držet v nejasně vymezeném prostoru boje, který mohl mít různou velikost. Neexistoval také systém jednotlivých kol, boxeři prostě bojovali, dokud jeden z nich neskončil v bezvědomí na zemi nebo souboj nevzdal.
Aby měli boxeři trochu snadnější výše zmíněné knokautování, nosili místo dnešních vycpaných rukavic přes klouby pouze kožené pásky nebo v některých případech hrubě omotané provazy. Také byly povolené rány pod pás. A poslední, ale snad nejzásadnější rozdíl: boxeři mohli a byli povzbuzováni k tomu, aby svého soupeře udeřili, když byl na zemi nebo když padal, protože to bylo považováno za slabost a slabost se měla (a musela) trestat.
Za zmínku také stojí, že antičtí Řekové neměli při boxování váhové kategorie, takže nejlepšími boxery se obvykle stávali ti nejsilnější a největší Řekové.
V tomhle nelítostném prostředí antického boxerského světa se Melankomas z Kárie stal doslova živoucí legendou. A to i přes to, že rozhodně nezapadal do škatulky rozložitého golema, což bylo obvykle potřeba k zisku titulu šampiona.
Neopakovatelný styl deptal každého soupeře
Tenhle atlet měl prý stejně statečnou duši jako měl krásné tělo. Ve snaze dokázat ostatním Řekům svou odvahu si Melankomas z Kárie zvolil jako svou životní náplň atletiku, protože ta byla tehdy považována za nejčestnější a nejnamáhavější cestu, jak si vydobít slávu a uznání. A ve sportu tenhle muž od začátku vynikal nad ostatní.
Jeho boxerský styl byl jiný, než bývalo zvykem. Spočíval v tom, že se Melankomas vlastně celý zápas jen bránil úderům druhého boxera a vyhýbal se jeho ranám. Soupeř byl vždy frustrovaný a ztrácel klid. Tento jedinečný styl získal Melankomasovi velký obdiv, protože k němu byla potřeba neuvěřitelná hbitost, síla a vytrvalost. Dokázal údajně bojovat klidně i celý den, dokonce i v létě, a odmítal své soupeře udeřit, i když věděl, že by tím zápas rychle ukončil a zajistil si snadné vítězství. Melankomas obvykle kolem svého soupeře „tančil“ tak dlouho, až se jeho protivník pekelně unavil a souboj vzdal.
Předčasná smrt boxerského inovátora
Jak Melankomas získal takovou vytrvalost? Prostě. Trénoval mnohem víc než ostatní. Jedna historka o něm vypráví, že vydržel celé dva dny v kuse se zdviženýma rukama a ani jednou je nesložil, aby si odpočinul.
Nejspíš i díky tomu umřel Melankomas hodně mladý. Jeho přetrénované tělo odmítlo dál zvládat nelidské tréninkové dávky a vypovědělo mu službu. Při pobytu v Neapoli vážně onemocněl. Na smrtelné posteli ještě od svého přítele zjišťoval, kolik dní zbývá do dalšího jeho zápasu. Toho se už ale nedožil…
Snad mu je ve sportovním nebi útěchou, že na jeho jméno se dodnes ve sportovních kruzích nezapomnělo.
Zdroj:
Wikipedia, factfiend.com, sbnation.com, duadigits.com