Vědci z Číny laboratorně vytvořili myši bez otce pouze z neoplozených myších vajíček. Jejich úspěch může pomoci s léčbou závažných nemocí.
Přirozený porod bez samčího přičinění, známý také jako partenogeneze, byl již dříve pozorován u ptáků, ještěrů, hadů, žraloků, rejnoků a dalších ryb. Nyní však vědci v Číně tvrdí, že se jim podařilo dosáhnout partenogeneze u myší. Podařilo se jim je zplodit bez přínosu samčí genetické DNA.
Jejich nejnovější experiment, který provedli vědci ze Šanghajské univerzity Jiao Tong, se zabývá partenogenezí u myších potomků. Využívá k tomu jedinečnou genetickou techniku, která překonává problémy zjištěné v předchozím výzkumu. Výsledky byly nedávno zveřejněny v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Z více než 200 vajíček přežily jen tři myši
Výzkumníci použili tzv. techniku epigenetického přepisu – metodu, která nemění skutečnou DNA zvířete, ale spíše mění expresi a aktivitu genů – k vytvoření neoplozených partenogenetických embryí bez použití samčích spermií. Výzkumníci podpořili asexuální rozmnožování myší změnou DNA ve 200 neoplozených vajíčkách. Přitom změnili genetické markery, které vyžadují genom od druhého rodiče. Přibližně 190 z těchto embryí pak vědci přenesli do náhradních myších matek.
Po přenosu embryí do myších samic se vědcům podařilo jednu partenogenetickou myš dovést do dospělosti. Zázračně narozená myš se pak úspěšně rozmnožila – se samcem – a vytvořila životaschopné potomstvo. To samé se ale povedlo jen s dalšími dvěma živými myšími potomky, kteří se rovněž dožili dospělosti.
Výsledek může pomoci s léčbou HIV i rakoviny
„Přenos modifikovaných partenogenetických embryí do náhradních matek vedl k významnému prodloužení vývoje a nakonec ke vzniku životaschopných plnohodnotných potomků,“ píše se ve výsledcích experimentu.
Výsledky výzkumu otevírají mnoho cest v genetickém výzkumu a medicíně. Mohou pomoci nejen regulovat reprodukci, ale i léčit genetické choroby.
Vědci v současné době zkoumají možnosti editace genomu u poruch způsobených jedním genem, jako je cystická fibróza, hemofilie a srpkovitá anémie, ale mnozí se domnívají, že by mohla být tato metoda slibná i pro léčbu a prevenci rakoviny, srdečních onemocnění a HIV.
Zdroj:
Daily Mail, inverse.com, Science.org