Archeologové pravidelně nacházejí asymetrické kostky z Římské říše. Proč není jejich tvar pravidelný, jak to známe u dnešních kostek? A co to vlastně znamená?
Lidé házejí kostkami už velmi dlouho. Před více než 5 000 lety ve starověkém Sumeru se k výrobě prvních kostek používaly ovčí klouby, a pokud padla kostka na jednu ze čtyř plochých stran, vyhráli jste. Známé šestistranné kostky s různým počtem bodů na každé straně od jedné do šesti vyřezal údajně jako první někdo z dnešního Iráku a Íránu. Použil k tomu kousky dřeva a slonoviny asi před 3 000 lety. Tento design se široce používal dlouho předtím, než byly vyvinuty arabské číslice. Málokdo se však ve starověku bavil hrou v kostky tak jako Římané.
V době Římské říše hráli často lidé hru s házením kostkami zvanou taberna, která tak trochu připomíná vrhcáby. Podobně jako moderní kostky měly antické kostky na svých plochách symboly představující čísla, vyráběly se z kostí, kovu nebo hlíny. Jejich tvary se však od dnešních kostek výrazně lišily. Římské kostky byly často asymetrické, některé strany se u nich prodlužovaly nebo dostávaly jiné zvláštní tvary.
Většina kostek ze Starověkého Říma je asymetrická
V nejnovější studii o podivnosti římských kostek se zkoumalo 28 kostek ze starověkého Říma a vědci zjistili, že hned 24 z nich bylo asymetrických! V nepravidelnosti si všimli určitého vzorce: na větších protilehlých plochách se často vyskytovaly ikony pro čísla jedna a šest.
Předchozí studie prokázaly, že asymetrie kostky ovlivňuje pravděpodobnost, že určitá strana padne lícem nahoru. Podle výpočtů vědci odhadli, že rozdíl ve velikosti jedné strany sníží pravděpodobnost, že padne určité číslo, v průměru z jedné ku šesti na jednu ku 2,4. Vědci se domnívali, že v případě římských kostek se pravděpodobnost, že padne určité číslo, sníží z jedné ku šesti dokonce až na jednu ku 2,4.
Římané nebyli podvodníci, jen si dělali práci lehčí
Znamená to snad, že Římané tak rádi podváděli? K odpovědi na tuhle otázku byla třeba další menší studie. Výzkumníci proto provedli experiment, při kterém požádali 23 studentů, aby na přesně repliky asymetrických římských kostek udělali značky a zjistili, zda Římané vytvořili asymetrické kostky zaměrně, aby mohli snadněji podvádět.
Vzhledem k tomu, že studenti si nebyli vědomneznali cíle experimentu a neměli tak žádný důvod podvádět, výzkumníci předpokládali, že budou značky přidělovat především náhodně. Studenti však podobně jako staří Římané umisťovali jedničku a šestku na větší strany, což dokazovalo, že nešlo o snahu podvádět. Mnoho lidí, kteří byli dotázáni proč tečky rozmístili tímto způsobem, uvedlo, že je to jednodušší, protože začít na velké straně znamená skončit na velké straně, kam se musí umístit nejvíce značek pro šestku.
Díky tomu vědci nakonec došli k závěru, že Římané se nesnažili podvádět, ale prostě se jen snažili usnadnit si co nejvíc práci. A hlavně: před několika tisíci lety bylo prostě o hodně těžší udělat dokonalý čtverec takto malých rozměrů…
Zdroj:
escholarship.org, iflscience.com, canadatoday.news