Kalendář je jedním z nejdůležitějších vynálezů lidstva, protože umožňuje lidem organizovat čas. Společnosti, které nedokázaly vytvářet jasné časové harmonogramy a řídit se jimi, byly odsouzeny k zániku.
Kalendáře byly důležité pro uspořádání náboženských, sociálních, ekonomických a administrativních procesů. Asi nebude překvapením, že první civilizace, která kalendář začala používat, byly staří Egypťané. Jejich veliká a religiózně orientovaná říše s náročnými klimatickými podmínkami potřebovala vtisknout řád běžnému životu lidí a dále duchovní museli zorganizovat časté a složité náboženské svátky. Proto vynalezli kalendáře rovnou dva. Pro náboženské účely sloužil zprvu kalendář lunární, pro organizaci praktického lidského života stvořili tzv. kalendář sluneční, který měl 365 dní v roce, a stal se předchůdcem dnes používaného gregoriánského kalendáře.
Egyptský lunární kalendář byl prvním na světě
Staroegyptský lunární kalendář se používal již před 5000 lety a jeho rozdělení bylo podobné jako u jeho nástupce – slunečního kalendáře. Dělil rok na 12 měsíců, přičemž délka každého z nich závisela na lunárním cyklu (obvykle 29 nebo 30 dní). Každý měsíc začínal novoluním a byl pojmenován podle hlavního svátku, který se v něm slavil.
Sluneční kalendář kopíroval zemědělský cyklus
V pozdějším období staroegyptských dějin se začal používat sluneční kalendář. Dělil rok na tři roční období, která se točila kolem zemědělského cyklu – období záplav, období setí a období léta. Každé z těchto období se skládalo ze čtyř měsíců. Protože lunární kalendář byl o 10 nebo 11 dní kratší než sluneční, přidával se jednou za několik let 13. měsíc, aby se časové rozdíly mezi oběma dorovnaly.
Egyptské měsíce byly rozděleny do tří desetidenních období, známých jako dekády/dekany (což odpovídá sedmidennímu týdnu, který používáme dnes). Poslední dva dny každé dekády byly považovány za svátky a Egypťané nemuseli pracovat.
Ke konci každého roku se přidávalo pět dní, takže výsledkem bylo 365 dní v roce, tedy téměř stejný počet dní jako v gregoriánském kalendáři. Poslední dny roku sloužily k oslavě narozenin pěti bohů – Osirise, Hora, Seta, Isidy a Nefthys, během nichž Egypťané měli vyloženě zákaz pracovat.
Sluneční kalendář měl jednu vadu, napravili ji až Římané
Na jednu věc Egypťané ale zapomněli. Nepočítali s čtvrtinou dne navíc. To způsobilo, že staroegyptský kalendář že se pomalu začal vychylovat ze svého správného chodu. Bylo tedy zapotřebí, aby se kalendář vrátil do své výchozí polohy. Ve 3. století př. n. l. byl učiněn pokus o nápravu. Problém se v roce 239 př. n. l. pokusil vyřešit faraon Ptolemaios III. v tzv. Canopově dekretu. Chtěl přidat šestý měsíc na konec slunečního roku za dny vyhrazené k oslavě egyptského božstva. Šestý den měl být určen k uctění faraona a jeho manželky jako bohů. Od tohoto plánu však faraon brzy upustil, protože se proti němu postavilo konzervativní egyptské kněžstvo. Přestupný den byl nakonec zaveden až po dobytí Egypta Římany v roce 30 př. n. l.
Zavedení gregoriánského kalendáře pobouřilo protestanskou část Evropy
Staroegyptský sluneční kalendář byl pro lidstvo obrovským přínosem, neboť se stal předchůdcem gregoriánského kalendáře, který je v současnosti nejpoužívanějším na světě. K od dnešní podoby ale původní kalendář dělilo ještě několik drobných praktických úprav.
Gregoriánský kalendář, známý také jako západní nebo křesťanský, byl pojmenován po papeži Řehoři XIII. Ten jej zavedl v roce 1582 a nahradil jím méně praktický římský juliánský kalendář. Protestantské země gregoriánský kalendář zpočátku odmítaly kvůli jeho vazbám na katolictví. Viděli nástroj k ovládnutí jejich víry. Stejně tak země patřící k východní pravoslavné církvi nepřijaly gregoriánský kalendář vůbec ochotně.
Tradiční protestantská Velká Británie se bránila přijetí gregoriánského kalendáře až do roku 1752. K přechodu od juliánský je donutila ryze praktická potřeba sladit kalendář používaný v Anglii se zbytkem Evropy. Proto bylo rozhodnuto, že po 2. září 1752 (středa) bude následovat 14. září 1752 (čtvrtek). Tím se dorovnala jedenáctidenní ztráta mezi oběma kalendáři. I když změna vyvolala v celé zemi občanské nepokoje, nebylo vyhnutí. Gregoriánský kalendář definitivně ovládl Evropu.
Zdroj:
https://www.britannica.com/science/Egyptian-calendar
https://www.infoplease.com/calendars/history/history-egyptian-calendar
https://www.thoughtco.com/ancient-egypt-birthplace-of-modern-calendar-43706
http://www.webexhibits.org/calendars/year-countries.html