Historie jedné z nejnáročnějších sportovních disciplin současnosti, přes 42 km dlouhého maratónského běhu, se začala psát údajně 12. září 490 před naším letopočtem. Příběh je všem notoricky známý: Po stěžejní bitvě mezi Řeky a Peršany u města Maraton pověřili mladého Feidippida, aby šťastnou novinu vyřídil v Aténách. Oddaný voják úkol splnil, doběhl do města netrpělivě čekajícího na zprávu, vyřídil vzkaz, vzápětí ale vyčerpáním zemřel.
Otazníky se vznášejí snad nad všemi fakty slavného příběhu
Historikové se snažili celou událost důkladně rekonstruovat. Neshodli se ale ani na základních údajích. Nepodařilo se jim změřit přesnou délku cesty, kterou musel vytrvalý voják zdolat. Trasa byla pravděpodobně kratší, než se obecně traduje. Pokud by Feidippidés běžel nejkratší možnou vzdálenosti, uběhl by necelých 35 km, a ne 42 km, tj. současnou délku maratonského běhu. Není jasné, kam vlastně doběhl. Legenda praví, že na aténské náměstí, ovšem na které, žádný pramen neupřesňuje. Nejasné je podle webu ceskatelevize.cz i to, zda Feidipides běžel ve zbroji (brnění řeckých vojáků vážilo kolem třiceti kilogramů) nebo běžel bez něj. Tento faktor by výrazně ovlivnilo délku běhu, Plútarchos tvrdí, že cesta běžci trvala tři hodiny. I kdyby běžel kratší trasu, tedy předpokládaných 35 km, pravděpodobně by ji v plné zbroji nedokázal v tomto čase vůbec zdolat.
Dnes sportovci dokáží zaběhnout maraton kolem dvou hodin, ale…
Pro srovnání současný světový rekord drží od roku 2019 Keňan Eliud Kipchoge, který jako první na světě dokázal uběhnout maraton pod dvě hodiny. Ve Vídni se čtyřicetiletému borci podařilo dosáhnout času 1:59:40. Současní atleti sice zvládnou zaběhnout 42 km kolem dvou hodin, jsou však speciálně připravovaní na dlouhé tratě, nemusí překonávat nepříjemné terénní nerovnosti a neběhají v plné polní, uvedl irozhlas.cz.
Moderní věda zpochybňuje i datum slavné historické události
Za přesné datum, kdy se odehrála slavná bitva, je obecně považován rok 490 př. n. l., což vyvodil z aténského kalendáře a Hérodotova zápisu německý vědec August Böckh. Jeho dataci však zpochybnili dva jiní vědci, Donald Olson a Rusell Doescher z Texaské státní univerzity. Jejich teorie zní, že měření času v antickém světě nebylo jednotné. Sparta a Athény neměřili čas jednotně. Podle spartského kalendáře by bitva proběhla téměř o měsíc dříve, tedy k bitvě došlo už 12. srpna 490 př. n. l.
Dějepisec Hérodotos, který byl současníkem událostí, se ve svém díle vůbec o hrdinném běhu do Athén nezmiňuje. Irozhlas.cz píše, že o vytrvalci Feidippidovi hovoří v jiné souvislosti. Před bitvou u Maratonu jej vyslali z Athén do Sparty, aby zde požádal loboval za vojenskou pomoc. Hérodotos jej obdivuje za jiný pozoruhodný výkon. Trasu 240 kilometrů zvládl údajně během dvou dnů. Jakým způsobem ji zdolal, se ale Hérodotos už nezmiňuje.
Legenda o maratonském běžci se poprvé objevila u Plútarcha až v druhé polovině prvního století našeho letopočtu. Podle římského historika se však hrdina jmenoval Thersippos. Jména Filippidés pro legendárního maratonského běžce se začalo používat stabilně až od druhého století našeho letopočtu.
První maratonský běh v novodobé historii
Nápad uspořádat běh na počest Fillipida se zrodil v hlavě francouzského filologa Michela Bréala, zjistil denik.cz. Probral svou ideu s přítelem Pierrem de Coubertinem. Ten se pro tuto ideu nadchl a v roce 1894 se maratonský běh objevil jako jedna ze základních disciplín na prvních olympijských hrách v Aténách. Délka trasy byla původně mírně proměnlivá. Na 42 195 metrů se ustálila definitivně až v roce 1921.
V současné době se běhá každý rok oficiálně kolem pěti set maratónů po celém světě. Tradiční jsou závody v Bostonu, New Yorku, Chicagu, Londýně či Berlíně. Nejstarším evropským maratonem je je Mezinárodní maraton míru v Košicích, který je pořádán již od roku 1924.