Během druhé světové války byly obrázky pin-up girls příjemným rozptýlením pro osamělé vojáky na frontě. Jejich fotky měli skoro úplně všude.
Polonahé krásky mladým mužům uprostřed válečných hrůzpřipomínaly fakt, že někde jinde existuje normální život, a naději, že se do něj zase vrátí zpátky.
Proč právě Pin-up girls?
Fotografie pin-up girls nebyly vulgární, lacinou pornografií. Mnohdy se jednalo o skutečná umělecká díla. Nejslavnějším pin-up art fotografem byl Gil Elvgren. Od 30. let vytvořil více než 500 osobitých fotografií, píše allthatsinteresting.com. Jeho obrázek Betty Grable se stal nejoblíbenějším motivem válečných let. Ikonická fotografie Grableovou proslavila a odstartovala její hvězdnou hereckou kariéru.
Pin-up fotografie odpovídaly stylu art deco, který byl populární u široké masy lidí, přesto však byl považován za umělecký a přijatelný i pro intelektuály. Proto se pin-up girls objevovaly na stránkách prestižních časopisů, jako například Esquire, Cosmopolitan, The Saturday Evening Post a další.
Po válce do podoby pin-up girls zasáhl módní průmysl. Přestala platit válečná omezení na luxusní zboží. I pin-up girls se začaly oblékat podle poslední módy a uniformita jejich vizáže byla roztříštěna. Pin-up nebyla jen spoře oděnou ženou, kde příliš nezáleželo na tom, co má na sobě, ale, jak uvádí militaryspot.com, stala se nevěstou, hudebnicí, letuškou, pokojskou, kuřačkou, zkrátka vším, čím bylo potřeba prodat na reklamním plakátu.
Marilyn Monroe – nejslavnější pin-up girl
V roce 1949 objevil fotograf Tom Kelly krásnou neokoukanou tvář, informoval eferrit.com. Normě Jeane Bakerové zaplatil pouhých padesát dolarů vytvořil sérii fotografií. Tenkrát ještě netušil, že objevil největší sex symbol dvacátého století. V roce 1953 Hugh Hefner koupil práva a použil polonahou fotografii Marilyn Monroe na titulce čerstvě vzniklého časopisu Playboy. Číslo vyvolalo senzaci a nejslavnější pin-up girl všech dob byla na světě.
Nose art – válku přežilo, zabila ho emancipace
Pin-up girls se staly častým motivem zvláštního druhu válečného umění, tzv. Nose art. Již za první světové války si američtí piloti „nosy“ svých letadel zdobili nejrůznějšími motivy. Nejprve to byla zvířata, typicky medvěd, tygr, tlama žraloka, dále jmény manželek, milenek či samotných členů posádky. Za druhé světové války zcela převládly obrázky svůdných pin-up girls.
Lechtivé obrázky na trupech letadel odlehčovaly situaci, když museli mladí muži čelit nebezpečí smrti, originální malůvky narušovaly armádní šeď a anonymitu a vojáci věřili, že jim krásky u pilotní kabiny přinesou štěstí.
Po druhé světové válce Nose art neskončilo. Nejzobrazovanějším motivem se nestal nikdo jiný než slavná Marilyn Monroe. Obrázky na předcích letadel i nadále sjednocovaly posádku, identifikovaly ji a činily jedinečnou mezi ostatními na základně.
Bohužel o třicet let později byl Nose art zakázán a podle webu superfortress.com musely obrázky z letadel zmizet. Feministkám se zdály sexistické, nevhodné, ponižující, útočící na ženskou důstojnost. Dosáhly svého a dnes se s tímto svébytným druhem umění bohužel můžete v USA setkat pouze v muzeích a na srazech veteránů.