Pro někoho s takovou mocí a maniakální pověstí, jakou měl císař Nero, bylo asi snadné nudit se, když mu někdo plnil každý rozmar. Možná právě proto Nero proměnil nevinného chlapce v eunucha a pak se s ním oženil.
I když zpočátku byly jeho činy nestřídmosti, chtíče, rozmařilosti, hrabivosti a krutosti postupné a tajné a mohly být omlouvány jako pošetilosti mládí, přesto už tehdy byla jejich povaha taková, že nikdo nepochyboval o tom, že jde o vady jeho charakteru, a ne o vady způsobené dobou jeho života. Sotva se setmělo, popadl čepici nebo paruku a vydal se do krčmy nebo se potloukal po ulicích a vyváděl lumpárny, které však zdaleka nebyly neškodné; mlátil totiž muže, když se vraceli z večeře, a každého, kdo se mu postavil na odpor, probodl a hodil do kanálu. Dokonce se vloupával do obchodů a vykrádal je, přičemž si v paláci zřídil tržiště, kde si rozdělil uloupenou kořist, prodal ji v dražbě a výtěžek pak promrhal.
Ve sváru, který z toho vznikl, často riskoval, že přijde o oči, nebo dokonce o život, protože ho téměř k smrti ubil jeden muž ze senátorského stavu, jehož ženu týral. Varován touto událostí se poté nikdy neodvážil objevit se v danou hodinu na veřejnosti, aniž by ho zpovzdálí a nepozorovaně nesledovali tribunové. Dokonce i ve dne se nechával soukromě vozit do divadla v sedanu a z horní části proscénia sledoval rvačky pantomimických herců a podněcoval je; a když došlo k rvačkám a bojům s kameny a rozbitými lavicemi, sám po lidech házel mnoho střel a jednomu prétorovi dokonce rozbil hlavu.
Postupně však, jak jeho neřesti sílily, upouštěl od žertování a tajnůstkářství a bez snahy o maskování otevřeně propukal v horší zločiny. Své radovánky prodlužoval od poledne do půlnoci a často se oživoval teplým ponořením, nebo, bylo-li léto, do vody ochlazené sněhem.
Někdy také zavřel přívody a hodoval veřejně ve velké nádrži, v Campus Martius nebo v Circus Maximus, kde na něj čekaly nevěstky a tanečnice z celého města. Kdykoli plul po Tibeře do Ostie nebo se plavil po Baiském zálivu, byly podél břehů a pobřeží v určitých intervalech rozestavěny stánky, vybavené pro hýření, zatímco směnné matrony hrály roli hostinských a ze všech stran ho přemlouvaly, aby vystoupil na břeh. Vybíral také večeře od svých přátel, z nichž jeden utratil čtyři miliony sesterciů za hostinu, při níž se rozdávaly turbany, a jiný podstatně větší částku za růžovou večeři.
Kromě zneužívání svobodných chlapců a svádění vdaných žen zhýral i vestálskou pannu Rubrii. Svobodnou ženu Acte učinil svou zákonitou manželkou poté, co podplatil několik bývalých konzulů, aby křivě přísahali, že je královského původu. Chlapce Spora vykastroval a skutečně se z něj pokusil udělat ženu; oženil se s ním se všemi obvyklými obřady, včetně věna a svatebního závoje, odvedl ho do svého domu za účasti velkého zástupu a jednal s ním jako se svou ženou. A dodnes je aktuální vtipný žert, který kdosi pronesl, že by bylo dobře pro svět, kdyby měl Neronův otec Domitius takovou manželku.
Zdroj:
Seutonius – Životopisy dvanácti císařů