Rozdíl mezi pohlavími v úmrtnosti na COVID-19 je statisticky ještě větší, vezmeme-li v úvahu, že ženy se dožívají vyššího věku. V populaci je mnohem více starších žen než mužů a věk je největším rizikovým faktorem úmrtí na COVID. V roce 2021 úmrtnost mužů i žen prudce klesla – u mužů o něco rychleji než u žen, což vedlo k mírnému zmenšení rozdílu.
V poslední době však úmrtnost mužů i žen opět vzrostla v důsledku rozšíření varianty Delta, přičemž nárůst byl opět větší u mužů než u žen. Situace se však liší napříč věkovými skupinami. Největší rozdíl je u osob středního věku. Například mezi osobami ve věku 45 až 64 let činí rozdíl v úmrtnosti mužů a žen téměř dvojnásobek.
Proč tomu tak je?
Jedním z možných vysvětlení rozdílu v úmrtnosti by mohlo být to, že muži se častěji nakazí COVID-19. Výzkumy pracují s výsledky celosvětových statistik. Vzhledem k snížené dostupnosti testů v méně vyspělých zemích světa, nelze přesně stanovit celkové množství covid pozitivních. Předpokládá se ale, že se nakazí více mužů než žen. Muži pracují v rizikovějších profesích než ženy, jejich sociální kontakty s ostatními jsou četnější. Mnoho žen je v domácnosti a do práce nechodí vůbec.
Dalším možným vysvětlením je, že muži jsou citlivější vůči viru. Některé teorie naznačují, že nižší rezistence je způsobena vyšší přítomností mužských hormonů. Zatím se jedná pouze o teorii, která není doložena vědeckými materiály. Nicméně i na této tezi vědci intenzivně pracují. Mohla by být důležitá v boji se zákeřnou nemoci.Muži také častěji než ženy trpí chorobami jako jsou obezita, chronické onemocnění ledvin a hypertenze. Častěji kouří, pijí alkohol a nedbají na životosprávu a zdravý způsob života.
Černošští muži jsou na tom ze všech nejhůře
Existují rozdíly v úmrtnosti na COVID-19 u jednotlivých lidských ras. Mezi dospělými muži středního věku je úmrtnost černochů šestkrát vyšší než u bělochů. Další nejohroženější skupinou jsou černošské ženy. Výzkumy ukázaly, že míra úmrtnosti černošských mužů je 170% násobkem míry úmrtnosti černošských žen.
Naléhavější prioritou v oblasti veřejného zdraví je povzbudit a motivovat ty, kteří jsou vůči viru nejvíce ohroženi, aby se nechali očkovat.
Zde záleží jak na rase, tak na pohlaví. Zajímavým příkladem jsou údaje z USA. K 21. září 2021 bylo amerických černochů očkováno o šest procent méně než bílých Američanů (41 % oproti 35 %). Hlavním faktorem je pravděpodobně celková nižší sociální úroveň černošského obyvatelstva, nižší informovanost a celková nezodpovědnost.
Dokonce i mezi zdravotnickými pracovníky, kteří měli včasný a stálý přístup k vakcínám, byla u černošských pracovníků téměř pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou s očkováním váhat. Americká vláda se snaží v černošských komunitách šířit osvětu především pomocí církve a vysíláním dobrovolníků do vyloučených oblastí.
Ženy jsou zodpovědnější než muži
Kromě rasových rozdílů v míře očkování existují také rozdíly mezi pohlavími: 66 % žen podstoupilo alespoň jednu dávku vakcíny, zatímco u mužů je to 62 %. Muži jsou obecně méně důvěřiví a méně podléhají vlivu médií. Zejména s ohledem na šíření varianty Delta se některé země zaměřují své kampaně více na muže.
Zdroj:
https://www.brookings.edu/…us/
https://blogs.worldbank.org/…men