Úterý, 23 července, 2024

Výzkum odhalil celosvětový trend, který naznačuje, že opice nově tráví více času na zemi než na stromech

Mohlo by vás zajímat

Odborníci varují, že s tím, jak klimatické změny a odlesňování vyhánějí primáty z jejich domovů v korunách stromů, se začínají vyvíjet opice, které se chováním podobají lidem.

- Reklama -

Děsivé zjištění vědců z Oxfordu v člověku vyvolává vzpomínku na sci-fi sérii Planeta opic, v níž chodící a mluvící opice nakonec ovládly celou planetu.

Nyní totiž vědci z Oxford Brookes University tvrdí, že v současné době probíhá srovnatelná opičí činnost. Pochopitelně opice nemluví a nesnaží se ovládnout planetu, ale začaly se více chovat jako lidé. Odborníci z Oxfordu totiž studovali 47 druhů primátů žijících na stromech na 70 lokalitách na Madagaskaru a v Americe přes 150 000 hodin. A zjistili, že lemuři a opice nyní raději tráví více čas na zemi, než aby se houpali na větvích, jak byste od nich čekali.

Opice kvůli kácení lesů někdy žijí jako krávy

Dr. Giuseppe Donati, instruktor primatologie na Oxford Brookes, má pro nové opičí chování vysvětlení. „Ve většině tropických zemí, kde tyto druhy žijí, lidé lesy kácejí. Tím vznikají mezery a otevírají se koruny pralesa. To způsobuje zvýšení teploty,“ řekl s tím, že opice si v důsledku změn prostředí hledají nové domovy. „Odlesňování na primáty působí společně se změnou klimatu,“ dodává.

Bambusoví lemuři podle něj spásají pastviny na jihu Madagaskaru, kde jsou koruny stromů neobvykle prořídlé, „tak trochu jako miniaturní krávy“.

Lidé začali chodit po dvou také kvůli potravě

Studie také zjistila, že druhy, které žijí ve větších skupinách a konzumují i jinou potravu než jen ovoce, patří mezi ty, které s největší pravděpodobností tráví více času na zemi.

Tohle chování tak trochu odpovídá deset let staré teorii antropolog C. Owena Lovejoye z Kentské státní univerzity, podle jehož teze bylo důvodem, proč první lidé začali chodit po dvou, to, aby mohli používat paže a ruce k nošení potravy ostatním. To se dá už pozorovat v současnosti u některých opičích druhů také. Kdo ví, k čemu nakonec opice donutíme, pokud lidé nepřestanou drancovat planetu.

Zdroj:

newscientist.com, eurekalert.org, earth.com, jstor.org

- Reklama -

Podobné články

- Reklama -

Také jsme psali

Abraham Lincoln: Největší hvězda wrestlingu své doby. Věděli jste, čím se v mládí živil nejslavnější prezident USA?

Při pohledu na známou podobiznu důstojného muže s plnovousem by málokoho napadlo, že se před započetím politické kariéry se živil jako profesionální zápasník. A...

John Lennon a jeho smrt: Co vedlo Marka Davida Chapmana k jeho činu?

Co vedlo samozvaného zbožného křesťana Marka Davida Chapmana k tomu, aby vypálil ze své zbraně a zabil člověka, kterého předtím v životě nepotkal? Chapman,...

Historické testy mužnosti: Brutální přechodové zkoušky plné bolesti, krve či nahoty

Stát se mužem v České republice znamená buď dovršení 18 let, ztrátu panictví nebo nástup do prvního zaměstnání. Snadné, že? V některých částech světa...

Frederic Chopin chtěl, aby z něj vyřízli srdce a uchovali ho. Nakonec ukázalo, jak zemřel

Srdce slavného skladatele zažilo po Chopinově smrti velké přesuny.

CIA vyvinula v 70. letech špionážní vážku na odposlouchávání Rusů

V sedmdesátých letech minulého století se úřad CIA pro výzkum a vývoj chopil nevídaného úkolu. Vyvinul drobné odposlouchávací zařízení v podobě vážky.

Rusové využívají k obraně Sevastopolu i delfíny

Delfíni, ti hraví mořští tvorové známí svou chytrostí, se čím dál častěji stávají rekruty ruského vojenského námořnictva. Hlídají momentálně především námořní základnu v Sevastopolu na Černém moři. Tento krok má za cíl odradit potápěče od přiblížení k základně.

Geny netopýrů mohou obsahovat klíč k léčbě covidu a rakoviny

Vědci se pokouší odhalit záhadný genom netopýrů, díky kterému jsou tito tvorové obdařeni neobyčejnou odolností vůči covidu i rakovině. Odborníci kvůli tomu studují netopýry už řadu let v naději, že se jim povede tajemnou netopýří imunitu přenést i na lidi.

Spojené Arabské Emiráty chtějí postavit podmořskou rychlodráhu do Indie

Třeskuté město Mumbai v Indii a přístavní perla Fujairah ve Spojených Arabských Emirátech (SAE) se propojí prostřednictvím podmořské rychlodráhy.

Neuvěřitelný příběh fenky Bobbie: Za milovanou rodinou ušla víc než 4 tisíce kilometrů

Když se v srpnu roku 1923 rodina Braizerových vydala na dovolenou k příbuzným do daleké Indiany, malý skotský ovčák Bobbie u toho neměl chybět. Byl to pes obyčejného vzhledu, ale s neobyčejným srdcem. Když se pak rodině ztratil, vyrazil na dlouhou, strastiplnou cestu, aby ji znovu našel. Nikdo přitom netušil, jak neobyčejný příběh tím tenhle pejsek začal psát.

Stručná historie loveckých psů: Pomáhají lidem už více než 20 tisíc let

Přátelství psů a lidí má dlouhou historii. A jedním z hlavních důvodů, proč se tohle kamarádství budovalo po dlouhá staletí, byl dozajista lov.
- Reklama -