Mayská lékařská praxe byla složitou kombinací využití mysli, těla, náboženství, rituálů a vědy. Mayští šamani ale také používali překvapivě sofistikované praktiky.
Mayská medicína jako taková se především zaměřovala na koncept životní síly. Šlo o myšlenku, že tuto sílu lze nasměrovat tam, kde jí tělo potřebuje. Úkolem léčitele bylo proto tuto životní sílu, která vše spojuje, vyrovnávat a používat tak, aby člověku co nejvíce pomohla. Protože se podle mayských učení tato „životní energie“ nacházela také v rostlinách, bylo nedílnou součástí mayského léčitelství využívání rostlin a bylin.
Hlavní roli při určování nemoci hrála krev. V kombinaci s měřeným pulsem byla klíčovým nástrojem ke stanovení diagnózy. Nemoci Mayové rozdělovali do dvou kategorií – na „horké“ nebo „studené“. Chuťově pálivé potraviny jako je cibule a zázvor, se používaly na léčení studené nemoci a naopak.
Zubní plomby z pyritu
Mayové byli také velmi zruční v zubním lékařství. Falešné zuby vyráběly z nefritu a tyrkysu, podle toho, co si pacient mohl dovolit. Pokud byla zapotřebí plomba, používal se k jejímu zhotovení železný pyrit („zlato bláznů“).
Mayové se zabývali i úpravou zubů, panoval mezi nimi trend špičáků. Zuby si Mayové pilovaly do špiček, brousily do obdélníků a vyvrtávali do nich otvory.
Jak ví asi každý, kdo zažil nějakou zubní trampotu, jakákoli potíž v tomhle směru bývá spojena s obrovskou bolestí. S tou si také Mayové uměli poradit. Bolest se často léčila využitím stavu transu, který šamani navozovali za pomoci látek měnících mysl. V tomto případě se bavíme o bylinách, které se běžně používají při rituálech. Květiny, houby, tabák a rostliny, které se používaly k výrobě léčiv a alkoholických látek Inidiáni obvykle i kouřili. V případě potřeby bylo možné použít i rituální klystýr pro rychlé vstřebání léčiv a okamžitou úlevu od bolesti.
Mayové si ale překvapivě šikovně uměli poradit i s bodnutím jedovatým hmyzem. K jejich léčení se používaly horké lázně neboli temazcal, které měly pacienta povzbudit k vypocení a vyloučení nečistot z těla. Používaly se také při onemocněních, jako je revmatismus, horečky, únava po bitvě nebo u žen, které právě porodily. Horká pára měla pomoci očistit a regenerovat tělo pro dlouhý a zdravý život.
Zničující neštovice
S čím ale Mayská civilizace nepočítala, byl import nemocí z jiných světadílů. Když do Jižní Ameriky dorazili Španělé a začali se snažit si Maye podrobit, přinesli s sebou nemoci, se kterými si ani nejzkušenější indiánští léčitelé nevěděli rady. Mezi jinými třeba chřipku, spalničky a tuberkulózu.
Ty ale nebyly pro Maye smrtící. Tou se stala až epidemie neštovic, která zničila celou civilizaci a během jednoho století zahubila až 90 % domorodého obyvatelstva. Proti rychle se šířící nemoci v rozsahu, který byl dříve nepředstavitelný, přírodní bylinné léky Mayů bohužel neměly šanci.
Zdroj:
Wikipedie, historyanswers.co.uk, baus.org.uk