Malý „biospínač“ umí zařídit, že se vlasové folikuly znovu aktivují a začnou se vyvíjet.
Možná stačí změnit jen jednu molekulu, aby se z řídnoucích lánů vašich vlasů zase stala dokonalá zahoustlá hříva! Podle vědců z Kalifornské univerzity v Irvine je totiž molekula SCUBE3 „silným aktivátorem růstu vlasů“. Vědci věří, že by mohla způsobit revoluci v léčbě plešatosti.
SCUBE3 během laboratorních testů stimuloval růst vlasů u myší, kterým byly transplantovány lidské vlasy, a také u neaktivních myších folikulů. Podle Dr. Maxima Plikuse z Kalifornské univerzity je to zásadní, protože většina plešatých lidí si stále uchovává vlasové folikuly s podmínkami potřebnými pro růst nových vlasů.
V základu folikulů se nacházejí kmenové buňky, které pomáhají vytvářet vlasy. U osob, které přišly o svou kštici nebo jim vlasy řídnou, však některé nebo všechny tyto buňky nefungují.
Myším rostly lidské vlasy již po měsíci
Podle Plikuse se musí aktivovat folikulární kmenové buňky, aby vlasy mohly růst. Většina lidí, kteří trpí vypadáváním vlasů, se domnívá, že jejich vlasové folikuly jsou pryč, ale ve skutečnosti jsou pouze neaktivní, protože nedostávají signální molekuly.
Vědci tvrdí, že právě zde přichází na řadu SCUBE3. Ta dává pokyn kmenovým buňkám, aby se dělily a vytvářely vlasy. Ve studiích na myších začaly transplantované lidské folikuly vytvářet vlasy již po jednom měsíci.
Na rozdíl od stávajících terapií vypadávání vlasů, které vyžadují každodenní užívání pilulek nebo pleťových vod, jim nové vlasy rostly i bez nutnosti dalšího podávání SCUBE3.
Přichází klinická studie na zvířatech
Bylo zjištěno, že SCUBE3 je vysoce účinný při reaktivaci spících lidských vlasových folikulů. Pokud bude terapie účinná i u lidí, bude podle Plikuse stačit, když se bude SCUBE3 podávat dvakrát až třikrát ročně, aby se její účinky udržely. Plikus tvrdí, že SCUBE3 může být schopen obnovit růst vlasů u lidí, kteří o ně přišli v důsledku autoimunitního onemocnění, tzv. alopecie.
Aby vědci prokázali, že SCUBE3 dokáže podpořit růst vlasů, aniž by měl negativní vedlejší účinky, očekávají, že brzy zahájí první fázi klinické studie s využitím rozsáhlých testů bezpečnosti na zvířatech. „Věříme, že šance jsou docela dobré, protože se jedná o přirozeně se vyskytující molekulu,“ říká Plikus.
Zdroj:
Today.com, sciencedaily.com, news.uci.edu